Čtěte také: Koušou a ničí. Na bobry si posvítí vědci

Ničitel. Toto slovo nejlépe vystihuje chráněného bobra, který dokáže svými hlodáky nadělat pořádnou paseku.

Nejenže kácí stromy, mnohdy přes sto let staré, navíc se ukázalo, že nevědomky lidem škodí i budováním svých příbytků. Při hloubení nor provrtává hráze.

Jak odborníci zjistili, v havarijním stavu jsou kvůli práci bobrů břehy Dyje ve Staré Břeclavi. Při zvýšené hladině hrozí protržení hráze. S vodou by najednou bojovaly tisíce lidí.

„Máme obavu, že při zvýšení povodňových průtoků se může postupně hlína nasávat vodou, začne sedat, erodovat a celá klenba nad bobří norou může sednout. V té chvíli se hráz může protrhnout a ohrozit městskou část,“ popsal problém vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice Vilém Vyhnálek.

Nepříjemné zprávy jsou výsledkem nedávné kontroly protipovodňových hrází ve zhruba tříkilometrovém úseku nad břeclavským jezem.

Po snížení hladiny Dyje vyrazili do terénu pracovníci Povodí Moravy, Městského úřadu Břeclav a pracovnice České zemědělské univerzity.
A výsledek?

Nejhůře postižený je levý břeh poblíž Pastviska ve Staré Břeclavi. V hrázi je tam na zhruba tři sta metrech jednapadesát vyvrtaných chodeb.

Na protějším břehu v areálu veslařského klubu našli odborníci patnáct děr. Nejlépe dopadlo odlehčovací rameno Dyje, kde objevili pouze tři.

Podle Vyhnálka je těžké říct, kam až chodby v nepostiženějších místech sahají a kde se nachází nora. Neřku–li, jak je velká. „Může mít průměr metr, ale může být i podstatně větší. Záleží, jestli tam žije jeden bobr, či samice s mláďaty,“ vysvětlil.

Přečtěte si: Bobr prý může lednickému parku prospět

Podle něj by zabránila dalšímu hloubení chodeb a nor navážka lomového kamení. Problém jsou peníze.

„V první fázi budeme zabezpečovat nejkritičtější místa. Budou se zavážet hlínou. Snad to vyjde ještě tento rok. Uvidíme podle počasí,“ slíbila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

„Bude to složité. Nejdříve je nutné zjistit, kde přesně nora je,“ dodala Kučerová. Na to mají vodohospodáři techniku.

Vyhnálek je toho názoru, že pravděpodobně nezbude nic jiného, než hráz v nejpostiženějším asi třísetmetrovém úseku odtěžit a znovu vybudovat. Úplně novou.

Lenka Hamšíková z České zemědělské univerzity se sledováním života bobrů v této lokalitě zabývá tři roky. Obává se, že pouhé zasypání chodeb a nor bobry neodradí a budou hloubit další.

Tolik děr ve Staré Břeclavi připisuje sypkému materiálu, který tvoří hráze.

„Jak si tam dělají chodbičky, hroutí se jim, proto jsou nuceni stavět další,“ popsala.

Odchytit a přestěhovat bobry jinam je podle ní složité a neúčelné. „Hned se tam vyskytne další jedinec, který zaplní uvolněné místo. A nevím, kdo by bobra chtěl,“ podotkla.