Po dlouhých letech čekání konečně světlo světa spatřila nová obsáhlá publikace o městě Hustopeče. Největší zásluhu na tom má kolektiv autorů pod vedením vedoucí zdejšího muzea Soni Nezhodové a Libora Jana.

Od minulého pátku se tak mohou Hustopeče pochlubit ojedinělou monografií, která je v mnohém velmi průkopnickým dílem.

Publikací, které se více či méně věnují tomuto městečku na jihu Moravy, vyšlo v posledních více než sto letech několik. Pamětníci si vzpomenou zejména na dvě z nich: rozsáhlou publikaci z roku 1971, která však byla poplatná své době, a také na knihu fotografií města z roku 2002 Hustopečské pohledy. Žádná však nebyla předem tak ambiciózním projektem, který by si dal za cíl komplexně obsáhnout historii Hustopečí od jejich počátků až do dnešní doby.

„Hustopeče jsou touto knihou v tomto regionu průkopnické,“ je přesvědčena její autorka Soňa Nezhodová. „Je to klasická monografie a ne sborníková práce, která tady na Břeclavsku v poslední době převažovala. To znamená, že se oslovilo mnoho autorů, každý něčím přispěl a to vše se dalo dohromady. Tato kniha je výsledkem systematické práce, kdy byli oslovováni konkrétní autoři a každý z nich pak měl vyhrazenu dobu, která chronologicky sleduje dějiny Hustopečí. Těmto dějinám samozřejmě předchází přírodovědná problematika,“ vysvětlovala.

Tři roky práce

Vedení města začalo o výpravné publikaci hovořit poprvé před třemi lety. Konkrétní rysy dostával projekt v roce 2008. Právě tehdy rozhodlo zastupitelstvo města o tom, že pověří doktorku Soňu Nezhodovou výběrem kolektivu autorů, kteří budou na knize pracovat.

„Všechno se to motalo kolem filozofické fakulty, protože jsem tam kdysi studovala a publikovala do Matice moravské,“ vysvětlovala Nezhodová, kam se ubírala při hledání odborných autorů, kteří by mohli toto dílo pomoci napsat.

„Šéfredaktorem byl spolu se mnou vybrán profesor Libor Jan. Naše společná myšlenka bylo přizvat i dva hustopečské rodáky, kterými byli profesorové Machilek a Trapl. Navíc posledně jmenovaný společně s profesorem Ungerem asistovali už při historické knize, která vznikla v roce 1971 v předvečer oslav čtyř set let od povýšení Hustopečí na město. Potom už to šlo systematicky: na středověk doktor Mlateček a doktor Svoboda, na začátek novověku docent Kocman, devatenácté století magistra Svobodová a profesor Trapl. To už bylo šito na míru konkrétním autorům, kteří byli oslovováni,“ vysvětluje Nezhodová způsob výběru autorů.

Publikace Hustopeče – město uprostřed jihomoravských vinic je velice obsáhlou monografií, která se na téměř osmi stech stranách snaží popsat komplexní dějiny města. „Zahrnuje jednak přírodovědu, archeologické nálezy a pak je to historiografie od první písemné zmínky v roce 1247 až do současnosti, do roku 2009,“ popisuje Nezhodová rozsah knihy.

Při pátečním symbolickém křtu nové knihy v renesančním domě U Synků přiznal starosta Luboš Kuchynka, že tato monografie má pro město nesmírný význam. „Vedení města velice netrpělivě očekávalo vydání knihy o Hustopečích. Uvědomovali jsme si, že podobná kniha tady od roku 1971 nebyla a je potřeba zaplnit to vakuum. Dva roky jsme byli velice nedočkaví. Teď tady ta kniha je a podle mého názoru dopadla velice dobře,“ vyjádřil přesvědčení Kuchynka.

Nová monografie o Hustopečích je velmi bohatá nejen na text, ale je doplněna i celou řadou černobílých a barevných fotografií.

Poprvé bez politiky

Podle ohlasu těch, kteří měli jako první možnost si knihu prohlédnout, byl ambiciózní cíl, se kterým do celého projektu jeho autoři vstupovali, tedy vytvořit historicky nejvýznamnější dílo v kontextu ostatních publikací o Hustopečích, splněn. Myslí si to také Soňa Nezhodová? „Asi bych se neměla chlubit, ale myslím si, že předčí všechny ostatní publikace,“ je si jistá vedoucí muzea a pokračuje porovnáním s nejzásadnějšími díly o Hustopečích.

„Vzpomenu velice útlou knížečku Thomase Schillera z devatenáctého století a první monografickou knihu z roku 1971. Pak vysídlení Němci vydali knihu, která je velmi nešťastně řešena. Dělali to laici a je to kniha, která má podtitul, že Hustopeče jsou německé město. V podtextu se nese jedna velká křivda, kterou napáchali Češi na Němcích. Toto je první opravdu odborná monografie, která nemusela zohledňovat žádné politické pozadí. Ta monografie, která vznikla v roce 1971, musela velice upozaďovat pád kostela, invazi sovětských vojsk a podobně. Já mohu s klidným svědomím říci, že vlastně nikdo ze současných zastupitelů rukopis nečetl, aby do něj mohl zasahovat. Všichni ho viděli až teď,“ vyzvedla Nezhodová nezávislost autorů.

Mezi prvními, kdo mohl v knize zalistovat a podrobně ji prozkoumat, byl právě starosta města Kuchynka. A jeho doporučení, proč by tato kniha neměla chybět v žádné hustopečské knihovně? „Všem čtenářům doporučuji, aby si knihu pořídili a přečetli, protože je tam o Hustopečích úplně všechno. A mnozí se tam i sami najdou,“ míní starosta s úsměvem.