Nahradily tak v minulosti častěji používané kyjovské kroje. Historie krojů ve městě, kde dříve hrálo významnou roli německé obyvatelstvo, je ale mnohem komplikovanější. Nový kroj proto zdaleka ne všichni přivítali s otevřenou náručí.

„Jako občanské sdružení Hustopečská chasa jsme začali před pěti lety usilovat o to, abychom měli vlastní kroje. Když jsme totiž chtěli jet někam na hody, neměli jsme Hustopeče v čem reprezentovat. Šli jsme se proto poradit do muzea, jaký kroj máme zvolit. Paní ředitelka nám doporučila kroj hanáckoslovácké oblasti,“ popsal místopředseda sdružení Pavel Košulič.
První hanáckoslovácké kroje nechala chasa ušít před pěti lety. Od té chvíle jich přibývalo. „Došlo k určité dohodě s kyjovskou stranou, která se svých krojů odmítala vzdát. Loni byly hody ještě napůl, letos už byly takové, jaké mají být,“ doplnil Košulič.

„Před několika lety ještě chodili chlapi v kyjovském kroji, ale stárci už měli hanác-koslovácký,“ potvrdil letošní první stárek Martin Tomeš.
Podle ředitelky hustopečského muzea Soni Nezhodové ale město kvůli nové podobě krojů přišlo o unikátní příležitost prezentovat svůj kroj v původní formě, jak skutečně vypadal. Hustopečští se podle ní nemuseli řídit tím, co viděli v okolních dědinách, ale mohli oživit skutečnou tradici.
„Je pravda, že jsem chase výběr hanáckoslováckého kroje doporučila. S podobou, jakou zvolili, ale nesouhlasím. Vybrali si to nejhorší, co se na těchto krojích předvádí. Jejich pokleslou formu, z které už nezůstalo téměř nic původního,“ vysvětlovala Nezhodová.
Se stejnou prosbou se na ni obrátili i Popičtí, kteří také hledali podobu svého lidového kroje. „Ti měli ale zájem o skutečnou historickou rekonstrukci,“ srovnávala.

Podle jejích slov je navíc výraz hustopečský kroj značně vratký. „Hustopečský kroj byl německý. Prosila jsem proto chasu, aby tento název nepoužívala. Hustopeče byly dosídlené většinou z hanáckého Slovácka. Díky půjčovnám se tady ale dlouho držela tradice kyjovského kroje, který navíc symbolizoval moravský kroj jako takový. Nosil se jako výraz národního uvědomění při takových příležitostech, jakým byl například příjezd prezidenta Masaryka,“ podotkla ředitelka muzea…

Více v Břeclavském deníku v úterý 2. října