V době třicetileté války tam podle historičky Soni Nezhodové, Lichtenštejnové tolerovali usazování Židů. „Jejich poslední předák Schaya po vyhnání z města v roce 1651 přijal přídomek Auspitz, což je německé označení Hustopečí,“ řekla Nezhodová.

Druhá etapa židovského osídlení v Hustopečích už podle ní vedla ke vzniku židovské obce se synagogou a hřbitovem, pod níž patřili i Židé z okolních obcí. „Hustopečští Židé se podíleli především na industrializaci města. Jakob Redlich se zasloužil o železniční dráhu a cihelnu, Edmund Wesselý provozoval parní továrnu na výrobu pendreku. V Hustopečích se narodil politik a historik Johann Wolfgang Brügel a architekt Rudolf Hönigsfeld. Žili zde a jsou pochováni Benediktové, potomci legendárního moravského zemského rabína Mordechaje Beneta. Město je spojeno s jedním ze zakladatelů izraelského letectva Joem Alonem a bylo zvěčněno v románu Franze Werfela Zpronevěřené nebe,“ uvedla výčet Nezhodová.

Silný vítr poškodil střechu ve Vyškově.
Silné bouřky na jihu Moravy vyvracely stromy, poškodily i střechu

Po zbourání synagogy soukromým majitelem v roce 2010 nezůstala na židovskou komunitu městu žádná památka. „Město se proto v roce 2013 rozhodlo obnovit židovský hřbitov. Byla zrekonstruována ohradní zeď, instalován památník hustopečských rodin a na zeď hřbitova byla připevněna pamětní deska zdejšího rabína Isidora Böcka,“ zakončila Nezhodová.