Příznivci tvrdé muziky z Břeclavska skupinu Hybrid Club, jež hraje od roku 2007, už dobře znají. Loni jí po odchodu zpěváka hrozil zánik, nakonec z toho ale byla jen krátká pauza. Muzika je pro ně totiž čirá radost.
„Vše začalo na břeclavském kulturáku, kde bývaly zkušebny pro kapely. Chodili jsme tam pravidelně hrávat s kamarádem na bicí a jednou jsme se potkali s dalšími známými. Oni potřebovali bubeníka, my zase baskytaristu. Po nějakém čase jsme přibrali zpěváka a všichni jsme si skvěle sedli," líčí prozaický vznik Hybrid Clubu jeho kytarista Petr Švach.
Ryby místo muziky
Kromě něj tak hraje v pětičlenné partě i bubeník Miloš Sojka, kytarista Jiří Hájek a baskytarista Milan Kušnier. „Původně s námi zpíval Patrik. Byť nebyl úplně excelentní zpěvák, do kapely skvěle zapadal lidsky. Když ale loni na podzim ohlásil, že místo kapely bude raději chodit na ryby, mysleli jsme, že končíme. Nechtěli jsme už nikoho hledat. Baskytarista ale pak přivedl na zkoušku zpěváka z jeho další kapely Mess in the Head a bylo rozhodnuto. Všechny naše věci už měl naučené," pochvaluje si Švach příchod Marka Brezovského.
Hybrid Club je od počátku spjatý s Břeclaví. „Byť odsud nikdo z nás přímo nepochází, máme tu základnu v klubu Piksla. Všechny podstatné koncerty a mezníky kapely se odehrávají právě tam. Nikde jinde by to totiž ani nešlo, je to naše domovina," směje se třiatřicetiletý muzikant pocházející z Lanžhota.
Vyplavené štěstí
Jelikož nyní Švach žije podobně jako většina kapely mimo Břeclav, setkávají se na zkoušky buď v Piksle, nebo v klubu Bárka pod hradem Točník. Protože ale mívá Hybrid Club koncertů zhruba deset do roka, nijak je to nestresuje.
close
zoom_in
„Nejsme kapela, co se za něčím extrémně žene. Vše necháváme volně plynout, většinou nás na koncert pozve někdo, komu jsme se už někde zalíbili. Hraní je pak pro nás vyplavení totálního štěstí. Děláme to jednoduše pro radost," má jasno Švach.
Kromě hraní na festivalech a v klubech se může břeclavská kapela pochlubit také nahrávkou z proslulého pražského studia Jámor. To vede uznávaný hudební producent Ondřej Ježek.
Zážitky z natáčení
Když u něj nahrávali desku, zrovna míchal hudbu k filmu Alois Nebel. Za tu pak dostal několik cen včetně Českého lva. „Vzpomínám, že jsme si vždycky odskočili na cigaretu a on na tom šel makat, protože už jej s filmem tlačil čas," vzpomíná na vznik alba, na které je kapela náležitě hrdá.
Žánrově si Hybrid Club lebedí v tvrdém punku s přesahy k alternativě. Své hudební kořeny však mají členové v reggae i trampské písničce. „Každý z nás poslouchá něco jiného, i proto ten název. Je to směs všemožných hudebních vlivů, co snad jen jsou. To se odráží i ve skládání. Stačí, když přelaďuju kytaru, bubeník uslyší dobrý riff, přidá se a je z toho pecka," uzavírá vyprávění Švach.
