O možných opatřeních, ale i o selháních či nedostatečné aktivitě se pro Deník Rovnost rozhovořil hydrobiolog a bývalý šéf Povodí Moravy Jan Hodovský. „Nemám žádné ambice. Jen chci, aby se tyto situace neopakovaly. Aby se nynější problém rozebral, identifikovaly se jeho příčiny a odpovědnost za ně tak, aby k něčemu podobnému už nikdy v budoucnu nedošlo. To je motor, který mě žene dopředu,“ tvrdí muž, který nyní stojí v čele Asociace krajů České republiky a vede firmu posuzující vliv staveb na životní prostředí.

Jste jedním z odborníků, kteří kritizují postup vodohospodářů a tvrdíte, že úhynu ryb bylo možné předejít. Jak?

Povodí Moravy mělo vyhodnotit úsek pod Novými Mlýny jako jeden z rizikových z hlediska možného úhynu ryb a havarijního znečištění vody. To se mělo objevit i v plánech povodí a měla být přijata vhodná opatření. I ta, která by byla účinná pro zlepšení kyslíkového režimu v Dyji pod Novými Mlýny. Jenže k ničemu takovému nedošlo.

Uhynulé ryby v Dyji na Břeclavsku.
Exředitel viní z katastrofy v Dyji Povodí Moravy. Spekulace, reagoval podnik

Můžete být konkrétnější?

Hovořím o nastavení provozu vodní elektrárny, manipulaci na jezových segmentech, tedy zařízeních pro zadržení vody v přehradě, nebo o zprovoznění takzvaných areátorů k promíchávání a okysličování vody v řece pod jezem. Ve světě jsou přehrady, které nasávají vodu ze spodní vrstvy. V úsecích řek pod hrázemi jsou pak právě tyto areátory, které masivně vodu prokysličují. To ne je naprosto nezbytné, aby se život v řece vůbec podařilo udržet.

Zavést by se mělo i pravidelné sledování kvality vody hned na několika kritických místech. Například v Nových Mlýnech u mostu nebo v nadjezí v Bulharech. Podle toho by pak šlo vyhodnocovat situaci v řece a odhadovat, co lze očekávat v kontextu na stav kvality vody v přehradě.

Je třeba přijmout taková opatření, aby se koláče sinic před hrází nedostávaly v tak masivním množství do řeky. Na odbornících je pak zvážit, jak tomu zabránit. Klíčové bude řešit nátok na vodní elektrárnu. Je taky otázkou, zda ji neodstavit přes léto úplně.

Povodí Moravy tvrdí, že sledování podmínek pro rybí osádku a její zdravotní stav je podle zákona povinností hospodařících rybářů, nikoli správce toku. Co na to říkáte?

To je informace vytržená z kontextu. I já jsem už ledaskde v médiích četl, že za ryby je odpovědný rybářský svaz, nikoli správce povodí. Svaz odpovídá za obhospodařování rybářského revíru, to ano. Ale podmínky a kvalitu vody či chování řeky z velké míry ovlivňuje právě správa vodního toku. Očekával bych úzkou spolupráci mezi oběma stranami. Bohužel, to se v řadě případů neděje. A netýká se to pouze Dyje, ale i Svratky pod Brnem, kde čas od času také umírají nějaké ryby.

Stejně tak se někde objevilo, že to mohli ovlivnit rakvičtí rybáři. To tedy nevím, jak. Nasazují ryby podle schválených zarybňovacích plánů. Nějaké se jim do revíru dostanou za vysokých průtoků z Nových Mlýnů. V obhospodařování řeky ale výrazné problémy nevidím.

Apeloval bych spíše na brněnské ústředí Moravského rybářského svazu. To by mělo situaci vůči veřejnosti a rybářským spolkům více koordinovat. Být partnerem pro jednání s Povodím Moravy, inspekcí životního prostředí i krajem. Zde ale vidím spíše absenci aktivity.

Uhynulé ryby v Dyji na Břeclavsku.
Z Dyje už rybáři vytáhli přes 40 tun mrtvých ryb, víc než při katastrofě v Bečvě

Hodně se hovořilo o tom, že tragédii mohly zabránit oxymetry, tedy přístroje na měření obsahu kyslíku ve vodě. Co o tom soudíte?

K prvnímu většímu úhynu v Dyji došlo z jiných důvodů v roce 2013. Od té doby se zde objevily ještě asi dva menší úhyny. Rybáři se tehdy dohodli, že by se pod Nové Mlýny mělo dát nějaké zařízení ke kontinuálnímu sledování obsahu kyslíku. Mělo se to řešit. Vzalo si to na starost ústředí Moravského rybářského svazu. To v tom ale neudělalo nic. Pobočný spolek rakvických rybářů se dokonce údajně ještě v červnu tohoto roku ptal na ústředí, jak to s měřením kyslíku vypadá. To je doklad toho, jak laxně k něčemu takovému svaz i Povodí Moravy přistupuje.

Zaráží mě jedna věc. Povodí Moravy má na Nových Mlýnech své lidi. Správce jezu v Bulharech, hrázné na hrázi vodního díla. Ti lidé mají situaci sledovat každý den. Hrázný přece musí vidět, že je u hráze nafoukaná velká masa sinic. Vzhledem k tomu, že nejde o nic neobvyklého, ale o situaci, která se opakuje každý rok, nechápu, proč své lidi Povodí neinstruuje, aby zavčasu v rizikových situacích informovali dispečink v Brně, že k něčemu dochází a je nutné přijmout bezpečností opatření.

Byly viníkem úhynu opravdu sinice?

Ve vodě je opravdu velká masa sinic. Mnohé z nich začnou odumírat a vytvářet koláče. Ty se pak, laicky řečeno, začnou propadávat do vodního sloupce a ke dnu. Rozkládají se a i tím spotřebovávají kyslík. Podle mě tak došlo na Dyji shodou okolností k několika faktorům, které situaci ještě zhoršovaly. Do řeky se pod Nové Mlýny dostala voda přes elektrárnu. Ta zase nasává vodu u dna přehrady z nejspodnější vrstvy nádrže, která je většinu roku nejméně okysličená. V reálu by to podle mě mělo vypadat tak, že jakmile klesne koncentrace kyslíku pod tři a půl, případně pod tři miligramy na litr, měla by by být vodní elektrárna jednoznačně odstavená.