Společně se svými kolegy z Českého svazu ochránců přírody Onyx, kteří projekt řídí, na nebezpečí šíření rostliny loni upozornil. Již vznikly zásady, jak rostlinu regulovat a vlastníci pozemků, obce i kraj nacházejí společnou řeč.

Boj s rostlinou je ale dlouhý a chybí potřebné peníze. Pokosení bez použití herbicidu se totiž ukázalo jako neúčinné. O problému Deník již informoval. „Místa masivně zarůstají novými výmladky. Týden po seči nacházíme už dvaceticentimetrové výhonky. Na řadě míst má klejicha téměř metr a jde do květu. Při prvních kontrolách jsme objevili nová ohniska, často od několika desítek metrů čtverečních až po hektarové plochy,“ upozornil Jurek.

Klejicha hedvábná je původně severoamerická jedovatá bylina, která se začíná šířit moravskou krajinou.
Ochranáři: Nebezpečná klejicha ohrožuje mandloňové sady u Hustopečí a Kurdějova

Množství jedinců rostliny narůstá geometrickou řadou. „Od pohromy nás dělí dva nebo tři roky, kdy problém začne být neudržitelný. Modelovým příkladem mohou být mandloňové sady v Hustopečích, začnou masivně zarůstat porosty klejichy,“ varoval Jurek.

Podle odborníků jsou ohrožené i lokality na Pohořelicku, Břeclavsku, Čejkovicku nebo Znojemsku. „Kromě klejichy řešíme na několika lokalitách pajasan žláznatý, trnovník akát či severoamerické zlatobýly. Raritami jsou dva původní druhy rostlin – boryt barvířský a lékořice lysá, s kterými je problém na Pálavě a na Pouzdřanské stepi,“ poukázal Jurek.

Při borytobraní dobrovolníci na Děvíně vytrhávají invazivní boryt barvířský.
Na Děvíně vytlačuje vzácný kosatec nízký. Proti růstu borytu bojují vytrháváním

ČSOP Onyx zlikvidoval klejichu v chráněných územích, a to na Bílém kopci u Čejče a Kamenném vrchu u Kurdějova. Na další ohniska nebyly peníze. Se svými kolegy bude Jurek pokračovat s likvidací klejichy na stejných místech a dále i na přírodní památce Přední kopaniny u Hustopečí. 

 

Klejicha hedvábná někdy nazývaná jako vatočník má původ v Severní Americe. Je to jeden až dva metry vysoká bylina s velkými listy a růžovými květy. Listy má podobné fikusu – vnějškem i vnitřním strukturou. Celá rostlina takzvaně mléčí a uvolňuje lepkavou látku podobnou latexu. Nápadné jsou květy, které tvoří velké bambule. Květenství omamně vodí a obsahuje velké množství nektaru. Proto je klejicha oblíbená mezi včelaři i samotnými včelami. Po dozrání květů se začnou vytvářet měchýřky podobné okurce. Uvnitř jsou stovky semínek s chlupatým chmýrem, které se po puknutí měchýřku šíří do okolí.  Pokud se klejicha pokosí, spustí ochranný mechanismus v podobě kořenových výmladků stovek nových rostlin. Klejicha je toxická. Pasoucí se zvířata mají po jejím pozření střevní i kožní potíže. Pokud se člověk potřísní lepivou hmotou, dochází k alergické reakci a slezení kůže.