Bittová se zaměřuje na world music, kterou osobitě ozvláštňuje prvky alternativní, klasické a jazzové hudby už od dob studií zpěvu a hry na housle na brněnské konzervatoři. V jejím projevu lze vycítit inspiraci ve slovenském a slováckém folkloru či romské muzice.

Fascinaci lidovou a romskou hudbou objasňují rodinné kořeny. Otec Koloman Bitto, známý romský multiinstrumen­talista z jižního Slovenska, přesídlil po svatbě za ženou na Slovácko. Obě dcery tak vyrůstaly v prostředí, kde se hrálo a zpívalo i po nocích.

Kromě Ivy měli Bittovi ještě dvě dcery, z nichž vyniká především ta starší, Ida Kelarová.

Hudební kariéra Bittové se pojí například s brněnskou skupinou Dunaj, bubeníkem Pavlem Fajtem, skladatelem Emilem Viklickým či zpěvákem Richardem Müllerem, s nímž několik let žila. Domácí jazzové hvězdy se s ní zase sešly při projektu Čikori.

Iva Bittová se neproslavila pouze v hudební, ale i v divadelní a filmové branži. Od roku 1978 byla členkou brněnského Divadla na provázku, kde na sebe upozornila jako Eržika v legendární Baladě pro banditu. Hudebnice se také mihla v řadě epizodních filmových rolí. Příjemně překvapila například hlavní úlohou v českém filmu Tajnosti mladé režisérky Alice Nellis.

Před pěti lety účinkovala v newyorské Carnegie Hall v Mozartově opeře Don Giovanni. Dva roky nazpět hostovala i s Bobby McFerrinem.

V břeclavské synagoze se Bittová opět představí sólově. Jak je u ní známé, nechává se spontánně inspirovat prostorem, v němž hraje. Repertoár tak není jasný, zážitek však její vystoupení slibuje vždy.

PETR VLASÁK