„Na úřadě s tím mají problém," přikyvuje Izakovičová, jež žije v břeclavské městské části Poštorná a z rukou prezidenta republiky Václava Klause převzala už druhou profesuru. Po patologické fyziologii je nyní také profesorkou stomatologie.

Dnes čtyřicetiletá Izakovičová se před pěti lety stala vůbec nejmladší profesorkou v republice. Nyní je dvojnásobnou. „Jestli má dvě profesury někdo další, vlastně ani netuším," vypráví, když sedí v redakci Břeclavského deníku.

Na rozhovor přišla s omluvou o hodinu později, protože zkoušela studenty Masarykovy univerzity. Když si přečtou výčet jejích titulů, těžko by hledali respektovanější osobnost.

Obětovala spánek

S prezidentem Klausem si třásla rukou dvakrát. Umí být vlastně ještě někdy nervózní? „Člověk je nervózní vždy, ale myslím si, že třetí profesura už nebude. Obecně se na profesorské řízení chodí jednou, já jsem od začátku kombinovala dva obory. Vystudovala jsem totiž všeobecnou medicínu a stomatologii," tvrdí Izakovičová.

Potkat ji proto šlo ve dvou různých ordinacích. Třetí obor už ale nepřichází v úvahu. Také proto, že má manžela a malou dceru.

„Bez rodinného zázemí bych toho nedosáhla. Obětovala jsem hodně spánku, občas i nějaký výlet. Ale dalo se to zvládnout. Když byla dcera menší, chodila dříve spát a čas jsem doháněla až potom u počítače," pokračuje profesorka ve vyprávění.

Zubní laborantka

Na dotaz, zda se s ní lidé už kvůli titulům začínají bát mluvit, se usmívá. „Ještě to snad ani nikdo neví a já si tituly ani nikam nepsala. Na vizitce mám jen Prof. MUDr, vypsat to celé by asi nebylo úplně adekvátní," říká Izakovičová v dobré náladě.

Označit jednu profesuru, které si váží o něco více, podle ní nejde. „Obě jsou totiž od sebe dost vzdálené. Patologická fyziologie určuje, co způsobuje nemoc a jaké mechanismy vedou k tomu, že se choroba vyvíjí. Kdežto zubní lékařství je poněkud praktičtější. Srovnávat je složité," zamýšlí se profesorka. Kdo by po dalším životním úspěchu čekal bouřlivé oslavy, pletl by se.

„Člověk je vždy unavený a je rád, že to má za sebou. A také si řekne, že už nikdy více nic takového dělat nebude. Navíc ministr školství, náš bývalý rektor, při gratulaci řekl: Paní profesorko, potřetí už ne. Takže se budu držet jeho doporučení," vypráví Izakovičová s úsměvem.

Jejím manželem je praktický lékař Vincent Izakovič, který ji do tajů medicíny původně zasvěcoval. „Lékařkou jsem chtěla být vždy, střední školu jsem vyšla už jako zubní laborant," dodává Izakovičová.