Šakvická jahodovice nevznikla náhodou. Naopak. Zdeněk Jakubčík, strýc nadšeného experimentátora, je totiž známým pěstitelem jahod. „Nápad vyrobit jahodovou pálenku není nový, zrál ve mně už nějakou dobu. Jenže nebyla vhodná příležitost a ani čas, kdy to uskutečnit. Až loni. Protože máme i meruňkové sady, začali jsme s meruňkovicí. A v tu chvíli jsem si řekl, že konečně přišel čas i na jahodovici. Když už strýc dělá do jahod, bylo by hezké, abychom k nim mohli nabídnout i něco navíc,“ vysvětluje Jiří Jakubčík.

Svatomartinskou husu s bulgurem i tradičně se zelím a lokšemi servíruje Ihnačák ve své hotelové restauraci od čtvrtka.
Svatomartinská husa podle šéfkuchaře Marcela Ihnačáka: Pálavu si velmi oblíbil

Letošní premiérová edice čítá jen asi na dvě stě lahví jahodovice. Na její výrobu padlo asi pět se kilo sladkých červených plodů. „Nejprve jsem si sbíral informace, jak to udělat, aby byla pálenka chuťově co nejlepší. Když už jsem se rozhodl, že ji dáme pod kolek, tak jsem chtěl, aby byla opravdu dobrá, a aby si na ní lidé pochutnali,“ říká muž, jehož pálenka obsahuje dvaačtyřicet procent alkoholu.

Časově nejnáročnější byla příprava jahodového kvasu. „Oproti meruňkám je práce s jahodami hodně jiná. Nikdy nevíte, kdy se vám jahodový kvas takzvaně zvrhne. V tom je to složitější. Nejprve je důležité každou jahodu odstopkovat a očistit. V praxi to vypadalo tak, že mi strejda nebo taťka zavolali, že mají metrák jahod, pro který si třeba obchoďák nepřijel. Sedl jsem do auta a po večerech jsem pucoval jahody,“ směje se Jakubčík.

Z části zralých jahod vyrobil i víno

Kromě pálenky vyrobil z části zralých sladkých jahod i jahodové víno. Ovšem pouze na zkoušku. „Zase tolik plodů jsem totiž neměl. Uvidíme, jak to bude příští rok. Pokud jahody nepomrznou a bude dobrý ročník, rád bych vyzkoušel jahodové frizzanté,“ naznačuje muž, který má profesně již roky na starosti výrobu a zpracování hroznů v popickém vinařství Sonnberk.

Aby byl kvas na jahodovici co nejlépe připravený, bylo nezbytné ho upravit. Například zakvasit aromatickými kvasinkami. Zásadní pak bylo uchovat jej v ne zcela plné uzavřené nádobě pod kvasnou zátkou a bez přístupu vzduchu.

Ledničtí opravují střechu radnice včetně věže s hodinami.
K lednické radnici postavili jeřáb. Historická budova se dočká nové střechy

„Jahody kvasily asi dva tři měsíce. Víc bych jim určitě nedával, to kvůli zachování aroma. Troufám si tvrdit, že se jahodovice opravdu povedla. Jako první ji společně se mnou ochutnala manželka. Oba jsme byli příjemně překvapení. Víte, kdyby nebyla dobrá, neprodával bych ji. Lidem bych lhát neuměl. Dávám do toho srdce. Pro mě je důležité, když zákazník přijde, chutná mu to a vrátí se. To je motor, co mě žene dopředu,“ podotýká vinař ze Šakvic.

Velký rozdíl mezi výrobou pálenky a vína nespatřuje. „Obojí se propojuje v tom, že jde o ovoce, které kvasí. A k tomu potřebuje ideální podmínky. Člověk si s tím prostě musí pohrát,“ usmívá se Jakubčík.

Rád experimentuje

I on potvrzuje, že vinaři jsou částečně také trošku alchymisty. „Experimentuji moc rád. Ale z časového hlediska to reálné není. Tím, že pracuji ve vinařství, mám přes sezonu nejvíce práce. Končím v deset nebo jedenáct večer a nezřídka pak ještě do dvou tří do rána pracuji doma ve sklepě. A ráno zase mizím do práce. Proto pro mě mají výhodu jahody. Ty jsou totiž mimo vinařskou sezonu, tudíž se jim můžu věnovat víc,“ zmiňuje muž.

Jeho velkým snem je věnovat se více výrobě likérů. Lákají ho například meruňky naložené v sudech. „Jenže to bych si musel zřídit svůj celní sklad, což je složitější. I když – kdo ví,“ mrká potutelně Jakubčík.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Jeho pálenku si lidé mohou objednat přímo přes email šakvického Vinařství Jakubčík. Jedna flaška je vyjde na pět set padesát korun.