Informaci přinesli sami ochranáři, kteří před rokem vydali nesouhlasná závazná stanoviska k lesním hospodářským plánům na Soutoku a v Židlochovicích na Brněnsku na období let 2020 až 2029. „Nerespektovala totiž výjimečné přírodní hodnoty těchto území. Po řadě nejednoduchých jednání se podařilo domluvit se státním podnikem Lesy České republiky způsob, jak zde hospodařit, a zároveň minimalizovat dopady na vzácné druhy rostlin a živočichů,“ uvedli ochranáři.

Součástí dohody mezi lesníky a ochranáři je odsouhlasení základních principů hospodaření. „Uzavřená dohoda představuje pozitivní změnu ve způsobu hospodaření v lesích s vysokým zastoupením dubu. V těchto porostech se nově nebudou dělat žádné holoseče, namísto toho se budou porosty postupně prosvětlovat. Pro ostatní porosty s nižším zastoupením dubu se podařilo zmenšit velikost paseky z v oblasti obvyklých dvou hektarů na nejvýš jeden hektar. Na nich bude zůstávat větší množství stromů na dožití, takzvaných výstavků, než tomu bylo doposud,” popsal ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.

Fotografie v okolí opolocenek v oboře Soutok, které v sobotu 1. května pořídil Filip Šálek.
Ničí zvěř krajinu? Fotky z obory Soutok rozpoutaly spor ekologů a lesníků

V lesích tak mají vzniknout místa vhodná pro různé druhy hmyzu jako jsou tesařík obrovský, krasec dubový, ale také třeba vzácná bledule letní.

Schválení lesních hospodářských plánů je podle ochranářů začátkem nezbytné změny hospodaření v lesích Pálavy a Soutoku. „Vítáme vstřícný postoj vedení Lesů České republiky k ochraně přírody v tomto jedinečném území a samozřejmě víme, že s lesníky musíme nadále spolupracovat. Důležité je také brzké vyhlášení navrhovaných zvláště chráněných území Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a Národní přírodní památka Soutok. Do území by se tak mohlo investovat více peněz na aktivní péči, a byly by podchyceny i další klíčové aktivity, jako je například hospodaření na loukách nebo naprosto zásadní vodní režim v lužních lesích,“ konstatoval ředitel jihomoravského regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny Stanislav Koukal.

Jak dodal, nový přístup k obnově cenných dubových lesů se týká porostů v mýtním věku, což je bezmála pět set hektarů. Prosvětlovat se však budou i porosty mladší. Zde se jedná o celkem dvě stě třicet hektarů porostů ve věku od osmdesáti do sto třiceti let. „Z dlouhodobé perspektivy je zásadní také změna přístupu k mladým porostům do šedesáti let věku. Mladé stromy dostanou díky intenzivním výchovným zásahům víc světla i prostoru pro vytvoření mohutných korun. Takové stromy pak budou vitálnější a mnohem atraktivnější pro vzácné druhy hmyzu, než stromy pěstované v hustém zápoji,“ poznamenali ochranáři.

Pavouk byl schovaný v krabici s banány.
Šok pro kuchařky v Moravské Nové Vsi: mezi banány našly exotického pavouka

U starých dubových porostů tak nebudou vznikat klasické frézované paseky, ale porosty by měly být postupně v patnáctiletých intervalech prosvětlovány. „To dává šanci nejen světlomilným druhům, ale i potenciální přirozené obnově dubu,“ upřesnil lesník Vladan Riedl z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Zároveň podotkl, že kromě aktivních zásahů zahrnují lesní hospodářské plány místa bez těžebních zásahů. „V oblasti Soutoku se jedná zhruba o 490 hektarů, které by měly být ponechány samovolnému vývoji. Zde se nyní připravuje vyhlášení národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy,“ upřesnil Riedl s tím, že v bezzásahových územích hledají útočiště další druhy, které k životu potřebují tlející dřevo či klid.

Změn v hospodaření se však nedočkají jen lesy v oblasti Soutoku. Odsouhlasené lesní hospodářské plány se týkají také lesů v Chráněné krajinné oblasti Pálava a v maloplošných zvláště chráněných územích, které Agentura ochrany přírody a krajiny spravuje. V některých územích, například v evropsky významné lokalitě Milovický les, jsou nově vymezené jádrové zóny, které budou v následujících letech ušetřeny mýtních těžeb.

Ledňáček Antonína Vojtka.
Malíř Vojtek namaloval na kámen ledňáčka, koupě pomůže postiženým dětem

V dalších rezervacích dojde naopak k prosvětlování příliš hustých porostů, například v Přírodní rezervaci Milovická stráň či Národní přírodní památce Rendez-vous, nebo k obnově již téměř zapomenutého pařezinového hospodaření. To se má týkat Národní přírodní rezervace Děvín. „Cílem navržených opatření je alespoň částečně obnovit kdysi běžný biotop světlých lesů a poskytnout druhům rostlin i živočichů vázaných na toto specifické prostředí prostor pro život,“ uzavřeli ochranáři.