Jak se hodný vodník štědře odměnil

Stařeček Šlichta před lety vyprávěl, co se mu jednou stalo. V mladých letech dělal povozníka v knížecím pivovaru v Poštorné a právě svážel z okolí ječmen. Brzy ráno vyjel přes les směrem k Podivínu. Byla tma a hustá mlha.Když přijel blízko k dnešní Ladné, vyšoural se z lesa malý chlapík, zamával na stařečka a prosil, aby jej svezl. Koně byli neklidní, frkali a plašili se. Stařeček se tiše podivil, čeho se koně bojí, a také si všiml, že chlap huhňal, jako by měl rýmu.

A tak Šlichta spěchal, jen aby už byli na místě a ulevilo se mu, když konečně zaslechl z mlhy hlasitý hovor obyvatel rybářských chalup u Podivína. Jen co přijeli na most přes Dyji, zazdálo se mu, že tam někde spadl do vody balvan, tak to šplouchlo. Stařeček se ohlédl, neznámý už ve voze nebyl, ale na místě, kde předtím seděl, zůstala kaluž vody a v ní se mrskal kapr, jakého stařeček Šlichta dosud neviděl. Vodník se mu tak štědře odměnil.

VÁCLAV RICHTER