Ve smlouvě to nemáme, ale museli jsme podepsat pod nátlakem – buďto podepíšeš, nebo už nemusíš chodit – přesčasové hodiny nad 150 hodin ročně.

Za přesčasy v pracovní týden nedostáváme nic. Prý se platí jen hodinová mzda. Za soboty a neděle dostáváme jen 25 procent. Když jsem se na mzdové účtárně zeptal, proč není za sobotu 50 procent a za neděli 100 procent, tak mi řekli, že už se to tak neplatí. Prý už nebudu muset platit ani za paragrafy.

ODPOVĚĎ:
Zákoník práce v platném znění popisuje ve svém § 93 práci přesčas. Tedy: prací přesčas se rozumí taková práce, kterou zaměstnanec koná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konanou mimo rámec rozvrhu pracovních směn.

Protože nemáte stanovenu kratší pracovní dobu, tímto problémem se tedy zabývat nebudeme.

Souhlas zaměstnance s prací přesčas nemusí být písemný, jakož ani příkaz zaměstnavatele k výkonu práce přesčas, tento je obvykle dáván ústně. Práce přesčas je vždy konaná v době odpočinku zaměstnance.

Pokud se jedná o nařízení práce přesčas, a o to jde i ve vašem případě, tento může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen výjimečně, a to jen z vážných provozních důvodů. Nařídit práci přesčas lze pouze v rozsahu zákonných limitů, kdy týdenní limit je maximálně 8 hodin, roční limit 150 hodin. Zaměstnavatel může práci přesčas nařídit jen za současného dodržení obou limitů – 8 hodin a 150 dní, současně musí být splněna podmínka, že výkon práce přesčas u jednotlivého zaměstnance dosud nepřesáhl 150 hodin.

Nad zákonem stanovené limity může zaměstnavatel požadovat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem. Ani u takto dohodnuté práce přesčas nesmí celkový rozsah práce činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Opět dohoda o přesčasové práci nad limit nemusí být písemná, může být sjednána i ústně tak, že zaměstnavatel zaměstnanci navrhne výkon práce přesčas – nikoli k němu nutí a zaměstnanec s tímto výkonem souhlasí nebo ji začne přímo vykonávat.

Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl nárok za tuto dobu a příplatek nejméně 25 procent průměrného výdělku, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodli na poskytnutí náhradního volna. Těch 25 procent není stanoveno striktně, je omezena pouze spodní hranice, nikoli horní – tedy i nad 25 procent.

Nevím, jaký mzdový výměr jste podepisoval, v každém případě se jedná o problematiku složitou. K jejímu úplnému vysvětlení asi tato rubrika postačovat nebude. Nicméně platí: Vy s prací přesčas musíte souhlasit, nařízena vám může být jen z vážných provozních důvodů – havárie apod., ale i v tomto případě musí zaměstnavatel ctít příslušná ustanovení Zákoníku práce v plném rozsahu.

Pokud se jedná o tzv. paragraf – tedy období, kdy byste pečoval o dítě mladší 10 let a v dalších případech, je to opět odlišná problematika, ale z důvodu takové překážky v práci na straně zaměstnance by vám mzda poskytnuta být měla, prosím, toto si zkonzultujte ve vaší účtárně.

Vůbec celá pracovněprávní problematika je velmi rozsáhlá a skutečně, pokud se problém vyskytne, nezbude asi než navštívit právníka, protože ten na základě jemu předložených dokladů jako je pracovní smlouva či mzdový výměr vše důkladně posoudí.

JUDR. EDITA GYBASOVÁ (Autorka je advokátka z Břeclavi)