V Los Angeles má dva tisíce pěticípých hvězd s otisky slavných osobností. V Lanžhotě se k takovému počtu dostanou jen stěží, přesto si mohou říct: „I my máme svůj chodník slávy."Vznikl na dvoře Hostince u Bartošů a zvěčnění se tam dočkají významní hudebníci nebo vypravěči, kteří z příhraničního města pochází. Místo v neděli dostalo název Lanžhotská dvorana slávy. Stalo se tak při sedmém ročníku klání O lanžhotský přegulňák. „Inspirovali jsme se Hollywoodem, nápad mi najednou bleskl hlavou. Moc jsme se o tom ani nezmiňovali, má to být překvapení," říkal ještě v neděli dopoledne pořadatel Břetislav Osička.

První dvě osobnosti, které se v chodníku objeví, byly předem jasné dané. Božena Šebetovská a Metoděj Prajka. První byla zpěvačkou lidových písní a vystupovala s tvrdonickým Jožkou Severínem, od jejího úmrtí uplynulo třicet let. Druhého znali především příznivci dechové hudby, kterou Prajka skládal. „Ani jeden už není mezi živými, takže budou mít svoje cihly. Ostatní, otisknou ruce," sdělil Osička. Ta Prajkova už je na místě, s dílem věnovaným Šebetovské nastaly technické problémy. Přibude později.

Jednou z oceněných se stala také Marie Prajková, kterou lidé v minulosti znali jako jednu ze sester Bartošových. V současné době vede ve městě ženský pěvecký soubor. „Jestli to vnímám jako ocenění? Ale ano, je to něco zvláštního. Nebylo to u nás zvykem. Sestra žije třináct let v Kanadě, celou tu dobu už spolu nezpíváme, jak jsme byly zvyklé. Na letošním ročníku přegulňáku se nám to zase podaří," vyprávěla Prajková chvíli předtím, než vystoupila na pódium.

Otisku dlaně by se v budoucnu mohl dočkat například i zpěvák Jiří Zonyga. Dvorana slávy nemá limit. „Podmínkou, že člověk musí dobře reprezentovat Lanžhot a něco pro něj udělat," přikývl Osička.

Klání O lanžhotský přegulňák přilákalo desítky návštěvníků. Přišli za poslechnutím veselých historek, lidovými písničkami, vínem a specifickým koláčkem – přegulňákem. Podle Osičky je zájem o akci každý rok větší. „Byl jsem tady už jednou a celý pořad se mi velice líbil. Je to přehlídka písní z Podluží, cimbálové muziky a krásného vyprávění. Mým úkolem je říct něco veselého, připravil jsem si proto historky ze života. U muziky musí být veselo," oznámil Karel Kopřiva, jenž Lanžhotské přijel pobavit z Milotic.

Přehlídka se v Lanžhotě stala již neodmyslitelnou tradicí. A otisky osobností možná i motivací pro mladší vyrovnat se těm zkušenějším.