Právě zde totiž stojí nově postavený kříž, který nechali Starovičtí společně s německy mluvícími rodáky a jejich potomky požehnat. „Na kříži se nachází nápis, který lidem připomene, že jsou na místním hřbitově pohřbeni také německy mluvící obyvatelé obce. Současně s postavením nového kříže jsme nechali opravit i tři zbývající náhrobky z období před rokem 1945,“ uvedl pro Deník Rovnost Barák.

Tým iktového centra břeclavské nemocnice.
Břeclavští patří mezi nejlepší v péči o pacienty s cévní mozkovou příhodou

Již dříve redakci prozradil, považuje za důležité, aby lidé nezapomněli, čím byly Starovice v minulosti. O instalaci desky tehdy hovořil jako o splacení dluhu. Obec měla totiž původně převážně německé obyvatelstvo. „Podle sčítání lidu z roku 1921 se k německé národnosti hlásilo 1064 obyvatel, k československé pak čtyřiadvacet,“ připomněl před časem Barák.

Vzpomínky na padlé z první světové války významně pobledly po skončení té druhé, kdy němečtí obyvatelé museli odejít. „Víte, byli to naši předkové, jejichž život byl s touto obcí spjatý. To, že byli vyhnáni, přece neznamená, že zde nežili a že neexistovali. U nás se podle Spolku pro vojenská pietní místa nachází na devět tisíc pomníků a desek. Ve Starovicích mi něco podobného chybělo. Proto jsem se rozhodl, že tohle období připomenu. Ti lidé si zde zaslouží mít pietní místo tak, jak ho mají v tisícovkách dalších obcí,“ zdůvodnil loni na podzim muž.