Kovová zábradlí ve výklencích jsou kopiemi těch, která na málem zaniklém loveckém zámečku bývala už za knížete Jana I. Josefa z Lichtenštejna. „Zábradlí vznikla z fragmentů, které se podařilo skutečně dohledat. Nejsou tedy kopiemi, jež bychom nechali vyrobit na základě pouhých fotografií. Ty jemnější ozdoby, které zde vidíte, skutečně vycházejí z původního stavu. K dispozici máme dobové plány z roku 1818, kdy zámeček vznikl. Právě na nich jsou tyto nejjemnější detaily viditelné,“ vypráví redaktorce Deníku v prostorách zámečku historik a předseda spolku Daniel Lyčka.

Mírně se liší pouze rámování, které bylo původně jiné. „S ohledem na to, že jde stále ještě o torzální architekturu, a nikoli o obnovu stavby jako takové, bylo nutné zábradlí lehce pozměnit tak, aby plnilo svůj účel,“ zdůvodňuje drobnou odchylku valtický historik.

Dále se v článku dozvíte:
· Jak je to s obnovou dlažby na celé ploše původního zámečku
· Jakými novinkami se zámeček pyšní
· Jaké práce chtějí nadšenci před zimou ještě stihnout
· Jaká první akce kulturnějšího rázu se zde od dob knížete z Lichtenštejna odehraje

Ve všech třech kabinetech se kameníkům podařilo obnovit i dlažbu, která zde opravdu dříve bývala. „Nechali jsme si ji dovézt z lomu z Německa. Jde o takzvaný žlutý jurský vápenec, který se po konzultaci s památkáři nejvíce podobá původní dlažbě. Několik kusů jsme zde objevili, a i ty jsme nechali zasadit zpátky. Mohly by být z počátku výstavby zámečku, tedy z roku 1818 nebo 1819,“ podotýká Lyčka s tím, že se společně se členy spolku snaží navrátit zámeček do podoby, v jaké býval zhruba koncem devatenáctého století.

Zdroj: Iva Haghofer

O obnově dlažby na celé ploše původního zámečku nadšenci ale neuvažují. I proto, že má stavba pouze základové zdivo a je zcela nezastřešená. Z prostoru by tak pak nemohla například odtékat dešťová voda. „Otázkou je, zda dlažbu časem neobnovíme třeba v prostoru arkádové chodby mezi pilíři. Ovšem ve velkém loveckém sále a ve výklencích se s tím prozatím nepočítá,“ nastiňuje historik a zmiňuje, že se dokonce podařilo nalézt i základy jakéhosi krbu.

Novými bytelnými dubovými dveřmi se pyšní i takzvaný mléčný sklep neboli mléčnice. Ten se nachází v zadní části areálu. Dokončený je vstup do sklepa, který bylo nejprve nutné skoro od základů dozdít. Nadšenci počítají s tím, že bude prostor v budoucnu možné využívat třeba ke chlazení nápojů a vína při pořádání happeningů a kulturních akcí.

Židovská obřadní síň v Břeclavi.
VIDEO: Působivý průlet nad židovskou síní v Břeclavi, opravami to tam jen začíná

Taková akce se zde uskuteční ostatně už o poslední srpnové sobotě. Půjde o jeden z koncertů letošního ročníku Lednicko-valtického hudebního festivalu. „Hned kousek vedle sklepa se současně podařilo objevit i základy původní stodoly. I ty jsme obnovili a využijeme je například jako zázemí pro hudebníky. Stačí nad nimi jen postavit stan,“ naznačuje Lyčka.

Do míst v blízkosti mléčnice, kde stávaly chlévy, zase zanedlouho přibydou koryta či žlaby pro hospodářská zvířata. Ty získali členové spolku darem z břeclavské keramičky.

Do pěti metrů pod zem se nadšencům podařilo prohloubit jednu z původních studen, která ještě více než před sto lety zásobila zámeček vodou. „Jsme téměř u dna, ale voda tady není. Ztratila se určitě před více než sto lety. I proto po druhé světové válce vyhloubili studnu druhou. Ta má téměř dvanáct metrů do hloubky, ale taktéž je už bez vody. Nezbude nám, než ji nechat vrtem prohloubit do padesáti až sto metrů. To abychom měli dostatek vody, kdyby zde přece jen začal být větší provoz,“ popisuje Lyčka s tím, že voda není v Katzelsdorfském lese, ani ve studnách v údolí.

Koupaliště v Němčičkách.
Ceny koupališť na Břeclavsku: vyskočily téměř všude, Břeclav vsadila na rodiny

Přestože postoupili členové spolku v obnově zámečku za poslední rok o pořádný kus dopředu, v práci neustávají. „Postupně začínáme i s úpravou náletových dřevin. I když se to nezdá, povytahovali jsme pařezy, postupně začínáme sekat trávu, z níž je část nově nasazená, a snažíme se dostat i okolí do stavu, v jakém bylo nejpozději v padesátých letech minulého století,“ vysvětluje historik.

Před zimou by nadšenci rádi dokončili menší zednické a udržovací práce. „Budeme je ještě konzultovat s památkáři během kontrolního dne. Uvidíme, co bude a nebude možné. Na podzim máme taky připravenou jednu novinku. Půjde o překvapení, které turisté jen tak v tuzemsku neuvidí. Ale to si zatím nechám pro sebe,“ usmívá se muž z Valtic.

NOVINKY

- Aktuálně vyšla nová verze turistické vizitky Katzelsdorfského zámečku. Nově je k dispozici i turistická známka. Podle Daniela Lyčky dostala dokonce symbolické číslo 2818. Symbolické proto, že zámeček byl dostavený v roce 1818.
- V turistickém informačním centru ve Valticích je k dostání zmenšený trojrozměrný model zámečku.
- Další letošní novinkou je informační leták o zámečku, jeho historii a postupu prací jeho obnovy. Je v česko-německé verzi a společně s nadšenci ze spolku se na jeho vydání podílelo město Valtice.
- První akcí kulturnějšího rázu od dob knížete z Lichtenštejna má být o poslední srpnové sobotě jeden z koncert Lednicko-valtického hudebního festivalu.
- Lidé ze spolku pro obnovu zámečku věří, že nepůjde o akci poslední. Pokud se jim podaří domluvit s Lesy České republiky, mohly by se zde koncerty nejen vážné hudby konávat častěji. Stejně tak nadšenci doufají, že by místo skryté uprostřed lesa mohlo přilákat budoucí novomanžele, kteří by se zde mohli nechat oddat.
- Ve hře je stále i myšlenka kompletní obnovy zámečku do podoby, v jaké býval ještě v padesátých letech minulého století.

Katzelsdorfský zámeček
- postavit jej nechal kníže Jan I. Josef z k Lichtenštejna, který panoval v letech 1805 – 1836
- stavbu započal architekt Josef Kornhäusel. V roce 1819 ji dokončil Franz Engel
- v roce 1953 odešel poslední hajný, ze stavby vznikl seník, který o tři roky později vyhořel
- v roce 1957 stavení lidé postupně rozebrali, v šedesátých letech zaniklo úplně
- o obnovu zámečku již několik let aktivně usiluje Spolek pro obnovu Katzelsdorfského zámečku, který vede tamní historik Daniel Lyčka

K ČEMU ZÁMEČEK SLOUŽIL?

- Zámeček sloužil historicky hlavně na podzim, v době parforsních honů na Lednicko-valtickém panství. To ostatně potvrzují i zápisky z deníku knížete Clary-Aldringena z dvacátých let devatenáctého století. Panstvo s velkou pravděpodobností vyjelo z Randez-vous přes Boří les, který byl v té době ještě spojený s Katzelsdorfským. Putovali tak z jednoho saletu na další. Ve velkém sále měli připravené občerstvení. Jedli, pili a bavili se. Svoje místo měla na zámečku dokonce i hudební produkce. Větší akce jako koncerty se zde však nekonaly. K tomu byly určené prostory valtického zámku a tamního barokního divadla.

Zdroj: Daniel Lyčka