„Plošně je počet přihlášek vyšší než v loňském roce. Čísla nechci konkretizovat, na některý obor se ale zájem zvýšil až o třetinu," říkal Glier.

Ředitel školy je přesvědčený, že k nárůstu pomohly praktické ukázky či předvádění školních projektů. Jednou z akcí byla například přehlídka v jedné ze strojírenských společností. „Ohlas u projektů byl ze strany žáků základních škol velký. Do jejich hlav nevidím, ale myslím si, že to sehrálo podstatnou úlohu," sdělil Glier.

Stejně jako zástup dalších představitelů škol v regionu ví, že klíčové bude až množství žáků, kteří přijdou k přijímacím zkouškám a následně odevzdají zápisové listy. Myšlenky, kam za studiem či řemeslem, se na Břeclavsku míhaly v hlavách tisíců lidí budoucích studentů i jejich rodičů.

Přemýšlel také Břeclavan David Nejezchleba. Od září by rád zasedl v lavici břeclavského gymnázia. „Mám celkem dobré známky a chtěl bych potom studovat na vysoké škole. Na některý z oborů na průmyslovce se mi nechtělo. Druhou přihlášku jsem si dal na obchodní akademii. To je rezerva," zmínil mladý muž, jehož přáním je v budoucnu vystudovat práva.

Vystačí s pohovory

Zvládnout však musí první těžký krok: projít sítem přijímacího řízení. Na škole, kterou si vybral, nastane jedna z největších tlačenic. O celkem šedesát židlí rozdělených do dvou tříd má zájem 109 uchazečů. „Je to o malinko více než loni. Obecně ale stále platí pokles, četnost dětí v ročnících se začne zvyšovat až někdy za tři roky. A to velmi nepatrně," uvedl ředitel Gymnázia Břeclav Josef Drobilič.

Aby se ze školáků stali gymnazisté, musí úspěšně zvládnout scio testy, potřeba je předvést znalosti z češtiny, matematiky a prokázat obecné studijní předpoklady. „Kromě toho započítáváme body za prospěch ze základních škol. Ovšem pouze z vybraných předmětů, protože dnes už se to na školách hodně liší. Přijímací zkoušky musí dělat i ti s nejlepším průměrem," ujistil Drobilič.

Naopak pouze s pohovory si vystačí na odborném učilišti ve Cvrčovicích, kam se přihlásily desítky žáků. Chtějí být kuchaři, cukráři či zahradníky.

„Příjemně nás to překvapilo. Při pohovorech budeme mluvit také s rodiči, zda dobře vybrali obor a specializaci. Občas totiž ještě dochází ke změnám, kdy vyjde najevo, že žák má alergii, takže nemůže být zahradníkem. Také se stalo, že dítě nejí slané věci, což znamená, že nemůže být kuchařem, protože by musel ochutnávat," oznámila ředitelka učiliště Milada Kussak Höklová.

Domnívá se, že s rozhodnutím školáků mimo jiné pomohly praktické ukázky.