Pro zemědělce už začalo jaro. Alespoň pro ty, kteří se zaměřují na jarní obiloviny. Většina pěstitelů využila nebývale teplých dnů ve druhé polovině února a počátkem března a vyrazila do polí.

„Je to tak, mnozí už opravdu zaseli. A to hlavně na písčitějších půdách – například jarní ječmeny. Pokud to tedy stihli před návratem studeného počasí,“ potvrdil letošní asi třítýdenní náskok zemědělců ředitel Okresní Agrární komory Břeclav Ladislav Sečkář.

Otázkou ovšem je, co s ozivem v zemi udělal návrat zimy. „Zatím nikdo problémy nehlásil, ale těžko říct. Nevíme, jestli to nenaklíčilo a nezmrzlo. Půda nesmí promrznout až k zrnu, klíček je choulostivý. Zatím věříme, že návrat zimy nebude mít neblahé následky. Půda by měla osivo ochránit,“ vyjádřil se Sečkář.

Dalším problémem je podle něj nedostatek vláhy. „Dvanáct milimetrů, které naposledy napršely, není nic. Celou zimu bylo málo dešťů a sníh prakticky žádný. V zemi není žádná zásoba vláhy,“ posteskl si ředitel břeclavské komory.

„Musíme využít každou kapku vody. Očekává se suchý rok,“ souhlasil předseda Zemědělského družstva Bulhary Antonín Osička. Právě proto Bulharští oseli ještě před deštěm a za tepla přes dvě stě hektarů půdy. „Už máme v zemi všechen jarní ječmen i hrách. Zbývají jenom kukuřice,“ bilancoval Osička.

Podle jeho slov je brzký termín setí relativní, před rokem měli totiž ječmeny v zemi už v lednu. Ani ranní přímrazky podle něj nevadí. „Myslím si, že to úrodu neohrozí. Zažili jsme roky, kdy už byly ječmeny venku, když napadl sníh a zamrzlo. Přesto se nic nestalo. Nyní nejsou tak velké a dlouhotrvající mrazy, aby osivo poškodily. Horší je to možná pro vinnou révu a ovocné stromy,“ odhadoval.

Vinař Josef Valihrach z Krumvíře, který se stará o patnáct hektarů vinic, s tím nesouhlasí. „Noci jsou teď sice chladné, ale vinici by to nemělo škodit. Očka ještě nejsou narašená. Bylo teplo čtrnáct dnů, a to nestačí. Teď se vývoj zastavil. Nepředpokládám žádný problém,“ řekl Valihrach, podle kterého jsou mnohem horší mrazy v dubnu a v květnu.

Následky nezvykle mírné a suché zimy se tak možná projeví až později a úplně jinak. „Letošní zima umožnila přemnožení myší, hrabošů i dalších škůdců. Za mrazů a přívalových dešťů by velká část zahynula, takto přežívají. Přirozený úbytek se nekonal. Pro pšenici nebo vojtěšku to bude velký problém. Zřejmě bude potřeba to řešit chemicky,“ naznačil Sečkář.