O čínský skleník obdelníkového tvaru pečuje s kolegy Tomáš Nečas z Mendelovy univerzity v Brně. „Na délku měří dvacet metrů. Je široký osm metrů a v nejvyšším bodě dosahuje výšky tří a půl metrů. Zkoumáme, jak ho nejlépe využívat v tuzemských podmínkách, protože rozhodně podobná stavba jinde ve střední Evropě nestojí,“ je přesvědčený Nečas.

Oproti klasickým skleníkům se liší konstrukcí, která je jednodušší a úspornější. „Severní stěna stavby je zděná a izolovaná. Cihly přes den kumulují teplo a po západu slunce vnitřní prostor skleníku vyhřívají. Jižní stranu tvoří čiré polykarbonátové desky připomínající sklo. Konstrukce je tím pádem stabilnější a levnější jak v pořízení, tak v údržbě. Stavba je navržena tak, aby efektivně využívala sluneční záření, takže výrazně šetří uměle dodávanou energii pro udržování určité teploty ve skleníku či při topení v zimě,“ popsal odborník.

Klejicha hedvábná je původně severoamerická jedovatá bylina, která se začíná šířit moravskou krajinou.
Ochranáři: Nebezpečná klejicha ohrožuje mandloňové sady u Hustopečí a Kurdějova

Čínský skleník je vybaven několika technologickými prvky. „Uvnitř je ventilace, světla a automatická závlaha. Do budoucna ho chceme vylepšit solárními panely a vlastním zdrojem vody,“ informoval Nečas.

Díky jeho správnému umístění v něm vyrostou i exotické rostliny. „Princip skleníku spočívá ve výhradní orientaci na jih, aby na něj co nejdéle přímo svítilo a využíval maximální efekt slunečního záření. Díky tomu můžeme i v Česku pěstovat netradiční rostliny, kterým se v našich podmínkách běžně nedaří,“ sdělil vědec.

Uhynulé ryby na Břeclavsku.
Ekologická katastrofa nekončí. Ryby v Bulharech dál hynou

Ve skleníku odborníci aktuálně pěstují převážně náročnější druhy subtropického ovoce. „Jedná se o ovocné stromy, které u nás nepřezimují bez poškození. Roste tam Fejchoa, citrusy, kávovník, psídium, granátová jablka či mučenky. Číňané v těchto sklenících pěstují kromě ovocných stromů i vinnou révu,“ uzavřel Nečas. Dodal, že pořízení čínského skleníku včetně technologií vyšlo na zhruba osm set tisíc korun.

Chytré skleníky obdivuje i jihomoravský pěstitel tropických rostlin a spolumajitel Exotické zahrady v Přibicích na Brněnsku Miroslav Effenberger. „Jejich majitelům dokážou ušetřit spoustu času a práce díky automatickému ovládání či měření veškerých hodnot, které rostliny potřebují. Člověk si v dnešní době může přes aplikaci na mobilu zkontrolovat teplotu ve skleníku či nastavit otevírání oken,“ sdělil Effenberger.