I když se ničivá nákaza od té doby k nim nevrátila, naučili se s tímto ohrožením žít. „Ničivé nemoci a obrana proti nim se stává součástí včelaření víc, než kdy předtím,“ říká dvaačtyřicetiletý včelař Petr Baťka z Břeclavi.
„Přišli jsme tehdy o dvě včelstva. Kdyby platila stejně přísná pravidla jako dnes, tak bychom ztratili včelstev padesát,“ vzpomíná. Jediná obrana proti nakažení je totiž oheň. „Bacily dokáží přežít až šedesát let,“ vysvětluje.
Relativně mladí včelaři se se ztrátou několika včelstev dokáží vyrovnat podle Baťky lépe než jejich starší kolegové. „Otec má přes sedmdesát let. U včel je odmalička. Na takové věci nebyl zvyklý,“ popisuje pokračovatel rodinné tradice. Podobnou situaci zažil i letos. „Na Poštorensku pálil jeden známý čtyřicet sedm včelstev. Já jsem mu šel říct, že jsou napadené a že je musí zničit. Byl z toho velice špatný,“ vzpomíná.
I když o nemoci ještě před dvěma desítkami let nikdo nevěděl, dnes je pálení včelstev na Břeclavsku každoroční realitou. Jen loni jich pod plameny skončila zhruba stovka.
Včelí mor není přenosný na člověka, ale med od nemocných včelstev nesmí být uváděn do oběhu kvůli nebezpečí jeho rozšíření. Ztráty chovatelů, kteří musejí včely i se zařízením likvidovat, jsou velké. Včelí roj stojí tisíc až patnáct set korun, další stovky a tisíce zaplatí chovatelé za úly a vozy.
„Mnozí staří včelaři ale stále podceňují prevenci. Moru předchází například napadení roztočem a to se dá alespoň částečně vyléčit. Je ale nutné použít chemické přípravky,“ dodává Baťka. Tomu se někteří včelaři brání.
Většina ostatních včelařů svůj boj s morem ale nevzdává. „Chemické přípravky dnes bohužel ke včelařství patří. Doba už je prostě taková. Člověk musí včelstva neustále ošetřovat stejně, jako se ošetřují rostliny,“ soudí Baťka. Od včelařů, kteří používají chemické přípravky, se zatím neodvracejí ani milovníci medu. „Konzumentů medu neubývá,“ dodává muž, který má spolu se svoji rodinou na starosti zhruba osmdesát včelstev.
Včelí mor je bakteriální nákaza, která napadá a zabíjí zavíčkovaný včelí plod. Likvidace bacilu, přežívajícího v půdě i několik desítek let, je složitá a jediným účinným prostředkem je oheň. U nehořlavých částí úlů a pomůcek se na dezinfekci používá silný roztok sava a louhu.
Nejhorší je ptačí chřipka
Břeclavsko patří k rizikovým oblastem, kde se šíří zvířecí infekce. Před rokem to potvrdil nález dvou labutí uhynulých na ptačí chřipku, letos je to včelí mor.
Jaké případy zvířecích infekcí jsou na Břeclavsku nejčastější?
Před deseti lety se tady vyskytl mor prasat. Od té doby už ale ne. V současné době se rozmáhá tularemie zajíců. Na jaře jsme měli také dva případy influenzy. Vloni se objevila i cholera drůbeže. Letošním problémem na Břeclavsku je ale včelí mor. Jeho ohniska jsme zaznamenali v Podivíně, Poštorné a Moravském Žižkově
Který případ byl nejhorší?
Určitě jarní influenza neboli ptačí chřipka. V okolí rybníku Apollo, kde se našly dvě uhynulé labutě, se musela monitorovat dvě ochranná pásma. Lidé, kteří v této zóně chovali domácí drůbež a papoušky, je museli zavírat, aby nepřišli do styku s nákazou.
Existuje proti nákaze zvířat nějaká prevence?
Pokud se v oblasti vyskytne nákaza, chovatelé musejí dodržovat nařízení vycházející z vyhlášky. Jinak vše závisí hlavně na jejich zodpovědnosti. Chovatelé by každopádně měli dodržovat preventivní hygienu. To znamená dbát na čištění a dezinfekci prostor. Měli by také používat nezávadné krmivo.
Vyskytují se na Břeclavsku ještě případy vztekliny?
Dá se říct, že vzteklina je u nás už v podstatě potlačena. Je ale nutné ji vakcinovat. Člověk, kterého poraní zvíře, by měl vyhledat lékařskou pomoc. Pokud někoho pokouše pes, jeho majitel by ho měl nechat proti vzteklině vyšetřit.
Je povinné nákazu hlásit?
Například u mixomatózy králíků to už povinné není. Přesto je dobré, když to chovatel nahlásí. Dá se tím předejít rozšíření nákazy.
Vrací se některé zvířecí infekce cyklicky, nebo je jejich výskyt v podstatě náhodný?
Většinou se opakují cyklicky. Například včelí mor už potrápil včelaře opakovaně. Podobné je to u tularemie zajíců. U případů ptačí chřipky se to ale předpovědět nedá. Ptáci spolu žijí ve volné přírodě a viry mezi nimi kolují.
Patří Břeclavsko mezi riziková území?
Pokud se infekce někde rozšíří, velmi často je to také na Břeclavsku.
Martina Muziková
