Dva páry orla královského na Břeclavsku mají nového nepřítele. Chemický jed, který se ilegálně používá k hubení škodné v lesích. Na počátku dubna kvůli nim u Kostic zemřelo káně a vrána. Břeclavsko je přitom jediným místem, kde se orli královští v Česku vyskytují.

„Ptáci uhynuly na začátku dubna. Byly otráveni jedovatým pesticidem karbofuranem. Na Břeclavsku je to vůbec první případ,“ řekl šéf břeclavského odboru životního prostředí Vilém Vyhnálek. Karbofuran se používá v zemědělství. Nelegálně ho ale využívají někdy lidé, kteří mají na starosti lesy. „Látka se zneužívá i k zabíjení myslivecky škodné zvěře, jako jsou lišky nebo vrány. Bohužel se s ním zabíjí i vydry a kvůli němu zemře i řada dalších zvířat a ptáků,“ dodal Vyhnálek.

Myslivci se ale brání. „Nejvíce případů nálezů otrávených návnad bylo zaznamenáno v souvislosti s přípravkem Furadan, který je bezzápašný a má přitom vysokou toxicitu. Používal se v zemědělství pro regulaci obtížně hubitelných škůdců,“ uvedl mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilhan. Organizace podle něj oznámené případy pečlivě zkoumá a na místě provádí vlastní šetření.

V kostickém případě byly návnadou zřejmě otrávení hlodavci. Zda za smrtí ptáků stojí skutečně myslivci není ale podle odborníků v tomto případě jasné. „Původ otravy zde není zcela zřejmý. Jsou známy případy, že tyto úhyny zapříčinila i nevhodná zemědělská aplikace jedu. Konzultujeme to se Státní rostlinolékařskou správou,“ řekl Vyhnálek. Zemědělci musí ale ve většině případů použití jedu nahlásit.

Používání karbofuranu jako otrávené návnady je nelegální. Jeho užití zakazuje zákon o myslivosti a zákon na ochranu zvířat proti týrání. Pro vysokou jedovatost však bývá zneužíván právě k trávení masožravých zvířat. Stupňuje se i počet jim usmrcených vzácných živočichů. V letech 2004 a 2005 byli v České republice nalezeni čtyři orli mořští prokazatelně otráveni karbofuranem. Od začátku roku 2006 byla tímto jedem prokázána u osmi orlů, u jednoho je předpokládána.

„Zjišťování konkrétních případů je ale velice složité. Nikdy se také například nepodařilo usvědčit tvůrce otrávených návnad. Naše společnost proto vyhlásali na jejích dopadení více než sedmdesátitisícovou odměnu,“ řekl Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.

Co je karbofuran?



Jedná se o insekticid karbamátové řady. Karbamáty jsou syntetické deriváty physostigminu, což je alkaloid fazole (bobu – calabar bean, Physostigma venerosum). Karbofuran byl poprvé registrovaný v roce 1969 v USA.

K čemu je karbofuran?

Karbofuran se používá v zemědělství jako systémový insekticidní přípravek k tlumení škůdců na rostlinách v ranných vývojových stádiích růstu. Přípravky obsahující tuto účinnou látku jsou aplikovány na velkou škálu plodin, např. na kukuřici, krmnou i cukrovou řepu, slunečnici, brambory, řepku olejku. Granulované přípravky bývají vpravovány do půdy, tekuté jsou určeny k aplikaci jako zálivka nebo postřik. Pro každý přípravek stanovil zástupce pro ČR návod k použití, zejména přesné koncentrace pro jednotlivé plodiny.

V České republice jsou v současné době registrovány přípravky označené podle stoupající koncentrace účinné látky – karbofuranu: Furadan 5 G, 10 G, 35 ST, 350 F, 500 ST (stav k 5.03.2004). První dva jsou klasifikovány jako zdraví škodlivé, ostatní jako vysoce toxické. Při manipulaci s těmito látkami je nutno dodržovat bezpečnostní opatření pro ochranu člověka i zvířat.

Jak karbofuran zabíjí?

Karbofuran je nervový jed. Jeho působením dochází k blokování nervových vzruchů, které vede k ochrnutí dýchacího svalstva a ke smrti udušením.

Karbofuran ovlivňuje účinek enzymu cholinesterázy. Normálně je tento enzym lokalizovaný pouze v nervových zakončeních a umožňuje správné šíření nervových vzruchů. Karbofuran ovšem působení tohoto enzymu omezuje, což vede k narušení přenosu vzruchů na nervových synapsích, na nervosvalových ploténkách (zde dochází k přenosu vzruchů z motorického nervu na sval) a v centrálním nervovém systému. Kvůli tomu, že cholinesteráza nefunguje správně, není přerušeno působení acetylcholinu na těchto nervových zakončeních a vzruch se po neuronu šíří nepřetržitě a jednosměrně. Důsledkem je celkové ochrnutí (včetně dýchací svaloviny) a smrt na následky udušení.

Karbofuran je vysoce toxický nejen po pozření, ale také po inhalaci (vdechnutí), nebo po potřísnění kůže. Hodnoty toxicity jsou ovlivněny řadou faktorů (např. chemické složení směsi, způsob a trvání kontaminace, živočišný druh, věk, pohlaví, kvalita vnitřního prostředí organismu – kyselost, teplota, kvalita vnějšího prostředí – teplota). Požití velmi malých dávek působí letálně po několika dnech (takto postižená zvířata bývají častěji napadána predátory). Požití menších dávek vede k velmi vážným poruchám zdravotního stavu, případně smrti po několika hodinách a pozření většího množství jedu vede k rychlé smrti. Známé jsou také tzv. subklinické příznaky potlačení účinku enzymu cholinesterázy. Ty zahrnují nervové příznaky, bývá narušena základní termoregulace těla a do značné míry je narušeno chování spojené s periodicky opakovanými stavy, jako výběr a příjem potravy, ochranné chování, reprodukce nebo migrace.

V těle živočichů není karbofuran kumulován, ale naopak rychle metabolizován. Rychlost odbourání (ale i toxicita) se výrazně liší nejen vnitrodruhově (věk, pohlaví), ale také mezidruhově (např. orální toxicita pro bažanta je 10x nižší než u kachny) a mezi jednotlivými třídami živých organismů (hmyz x ryby x ptáci x savci).

Pro ptáky byly zjištěny hodnoty toxicity v rozmezí 0,41 – 4,15 mg.kg-1, což znamená extrémní toxicitu. V tabulce uvádíme experimentálně ověřenou orální toxicitu u několika druhů ptáků (GANGOLLI 1999). LD50 (lethal dose 50%) označuje dávku jedu v mg na kg váhy zvířete, u které je padesátiprocentní šance na jeho přežití.

Jak poznat otrávenou návnadu?

Traviči používají jako návnadu kusy masa, vnitřnosti, uhynulou drůbež a domácí zvířata, ryby, ale i zastřelené dravé ptáky. Můžeme se setkat i s navrtanými vejci s dírkou zakápnutou voskem. Otrávenou a neotrávenou návnadu od sebe běžně odlišit nelze. Avšak předkládání jakýchkoliv návnad do přírody je podle našeho právního řádu nezákonné (přestože návnady se běžně používají např. k lovu prasat - hromada ryb u posedu je mnohem méně podezřelá, než kapr donesený doprostřed pole).

Nález podezřelé návnady je třeba bezodkladně ohlásit Státní veterinární správě nebo České inspekci životního prostředí (jsou-li v blízkosti mrtvá zvířata). V žádném případě se takové návnady nedotýkáme!

Jak poznat otrávené zvíře?

Na otrávených zvířatech nenalezneme žádné charakteristické příznaky, u ptáků může být vodítkem typická poloha se svěšenými křídly a hlavou, s křečovitě sevřenými pařáty. Zvířata obvykle hynou náhle a v dobré tělesné kondici. Konkrétní příznaky nalézáme až při pitvě, ale také ty jsou nespecifické.

Pravidelné je překrvení téměř všech vnitřních orgánů a přítomnost zbytků potravy v žaludku, u ptáků často i ve voleti. Jedinou spolehlivou cestou ke zjištění otravy je provedení chemické analýzy. Tu provádí některé specializované státní veterinární ústavy ze vzorků (obvykle obsah žaludku, volete, játra), které jsou z těla uhynulého živočicha odebrány.

Zdroj: www.karbofuran.cz