„Byla jsem se sourozenci v Krumvíři u babičky na prázdninách. Hrála jsem si s kamarádkou dál od cesty, protože jsme se bály projíždějících tanků. Pak na mě někdo zavolal, abych šla domů, že nám do mlatu narazil tank,“ vzpomíná dnes dvaapadesátiletá žena.

Nešťastnou náhodou před domem stály dvě její sestry, pětiletá Jarka a čtrnáctiletá Marta. Obě děvčata přežila. Mladší z nich ale přišla o nohu. „Jeden tank náhle vybočil z kolony, která projížděla po hlavní silnici z Hodonína do Brna. Prorazil zeď u vrat a zranil moje sestry. Martě, která stála, přejel přes nárty a malé Jarce přes celou nohu. Seděla totiž na zemi,“ popisuje Jestřebecká.

Podle záznamů z hustopečské nemocnice utrpěla Marta Kudličková otevřenou zlomeninu a pohmoždění šlach s kožním defektem na levé noze. Mladší Jarmila dopadla podstatně hůř. Tank jí rozdrtil levé stehno, takže jí museli lékaři nohu nad kolenem amputovat. V nemocnici strávila téměř tři měsíce.

„V rodině se vypráví, že známého, který vezl sestry do nemocnice, nechtěli pustit dovnitř. Tak na ně začal křičet, ať se podívají, jaký veze případ. Potom se už o obě děvčata postarali zdravotníci,“ vybavuje si zmatek srpnové invaze Jestřebecká. Ta dnes žije v Krumvíři, kde se nehoda stala. Díky prázdninovým pobytům si tu našla životního partnera.

Obě zraněné dívky jsou už dnes babičkami. Marta bydlí v Dubňanech, Jarka v Praze.