Zima v letních vedrech přijde vhod. I proto jsem ráda, že jsem se v pondělí mohla vydat po více než roce do mikulovské jeskyně Na Turoldu. Loni tam totiž po dlouhé době zpřístupnili Jezerní dóm. Kvůli vysoké spodní vodě jej ale zase rychle skryli jeskyňáři očím veřejnosti. Přístupný je nově teprve od pondělí. A zájem je velký.

„Voda se dlouho držela v dómu ve výšce devíti metrů. Což je historické maximum. Až teprve před třemi týdny začala spodní voda klesat a nyní je tam asi šest metrů. Takže umožnila, aby se lidé podívali alespoň na první plošinu,“ prozrazuje vedoucí Správy jeskyně Na Turoldu Jiří Kolařík.

Jestli je Jezerní dóm konečně zpřístupněný, se podle něj ptají lidé často. „Voda stále klesá, takže si myslím, že ke konci sezony bude Jezerní dóm suchý,“ směje se.

Příjemná zima

Do jeskyně vcházím s dlouholetým průvodcem Jaroslavem Rakušanem. První, co mě překvapí, je velice příjemná teplota. Asi sedm až devět stupňů. Po několika desítkách metrů přicházíme k točitým železným schodům, které jeskyňáři minulý rok složitě do jeskyně upevňovali.

„Turisté o jeskyni v Mikulově moc nevědí. Když ale přijedou, jsou většinou velice mile překvapení. Je pravda, že jsme tady měli hodně návštěvníků, kteří sem zavítali vyloženě kvůli Jezernímu dómu. Měli totiž informace, že jej chceme letos opět otevřít, jenže přírodě neporučíme,“ vypráví Rakušan, který v jeskyni provází už šestatřicet let.

Pod železnými schody se lidem zjeví krásná smaragdová voda. Blížím se k ní, ale to už mě brzdí můj průvodce. „Moc bych se už nepřibližoval, je tam voda,“ upozorňuje. Když se podívám pozorněji, zbystřím. Jen pár centimetrů ode mě se opravdu něco zalesklo. Průzračnost ale mnoho lidí zmate.

Rakušan mi ukazuje, kde až letos voda byla. Na stěnách jeskyně jde navíc mnohdy vidět, kde se držela. Naštěstí nepoškodila vybavení, které sem loni jeskyňáři dali. Tedy především nová světla.

„Jestli se voda zase zvedne, nebo ne, my neovlivníme, a ani nejsme schopní to dopředu říci. Může hodně pršet a voda klesne. Nebo je velké sucho a voda hodně stoupá,“ netají se Rakušan tím, že v tomto ohledu nemohou jeskyňáři pro milovníky takovýchto prostor více udělat. Pokud ale voda vyschne, může se návštěvníkům otevřít další část jeskyně. Takzvané Zlaté síně.

To už se ale pomalu obracím a po zjištění, že voda má jen šest stupňů, se pomalu vydávám na povrch. „Přestože je voda ještě relativně vysoko, tak jsme teď asi jednatřicet metrů po úrovní vchodu,“ dodává průvodce.

Připravují trasy

Míjíme další skupinku návštěvníků. Projít si celý okruh trvá v současné době asi čtyřicet minut. Do budoucna by se však měl ještě prodloužit. „Celý komplex je dlouhý asi tři kilometry. Dnes se však zájemci dostanou jen do desetiny toho, co jim může jeskynní systém nabídnout,“ nechává nahlédnout do budoucna vedoucí Kolařík s tím, že kromě Jezerního dómu má jeskyně i tak co nabídnout. Přestože lidé neuvidí téměř žádné krápníky, vynahradí si to pohledem na netypickou výzdobu, jež není k vidění nikde jinde. „Výzdoba vznikala chemickým rozpuštěním, takže tady máme takzvanou turoldskou výzdobu, která připomíná korály,“ láká vedoucí.

Do jeskyně se včera vydal i Miroslav Stránský s celou rodinou. Přijeli z Krkonoš. „V jeskyni se nám líbilo, i Jezerní dóm, kde nás překvapilo, jak je hluboký. Vůbec to totiž nevypadá, že by měla voda hloubku šest metrů,“ měl z návštěvy radost.

Jeskyně je otevřená až do konce října.