Například osmiletá Karolína Zelená z Brna překvapila svou maminku. Na dárek pro ni šetřila celý rok. „V pokladničce se mi sešlo dvě stě padesát korun,“ pochlubila se Karolína.
 
Jiní také spořili dlouho. Našetřili dokonce tolik, že se jim dárek pod stromeček nevešel. „Manželovi jsem koupila nové auto. Stálo něco přes milion korun. Dopředu jsem měla vymyšlené, jak jej předám. Do malé krabičky jsem zabalila klíče a auto s mašlí nechala přistavit před dům,“ řekla Brňanka, která nechtěla prozradit své jméno.
 
U jiných se na ježíška dočkali nového nábytku. „Udělali jsme si radost novým obývákem. Ten náš už přesluhuje. Našetřili jsme si na něj, tak jej můžeme kompletně vyměnit. I s elektronikou nás vyšel na půl milionu,“ prohlásila Petra Zouharová.
 
Jiní se za obrovskými dary nehnali. Své blízké překvapili maličkostmi.
„Utratila jsem za dárky minimum. Když chci někomu udělat radost, koupím mu to v průběhu roku. Vánoce nejsou pro nás závod o to, kdo koupí dražší a větší dárek,“ míní například psycholožka Jana Šnaj〜derová. Někteří by se ale dárkům a Vánocům nejraději úplně vyhnuli.
„Vánoce nesnáším. V této době bych se nejradši odstěhoval do opuštěné chaty v horách. Nemusel bych se prodírat baňkami, výzdobou a hlavně davy lidí,“ řekl před Štědrým dnem student Jiří Navrátil.
 
Janě Kloudové ze Znojemska vadí předvánoční stres a chystání.
„Přijde mi to jako dlouhý rychlý sprint a pak několikadenní nacpávání se energií. Musím péct, gruntovat a shánět poslední dárečky nebo stromeček. Dva dny před ježíškem už nevím, kde mi hlava stojí,“ posteskla si Kloudová.