„Kdysi dávno jsem po něm zdědil torzo jeho knihovny. S výjimkou identifikačních značek mnohé knihy obsahují právě toto velkoplošné razítko. Budu velmi rád, když se díky knihovně zase uvede v život,“ doufal Tichý.
Mikulovské knihovnice razítko nadchlo. Kromě značení nových českých knih jej budou využívat i pro akce s dětmi a také důchodci, kteří v knihovně navštěvují univerzitu třetího věku. „Text na razítku se nám moc líbí. Je důležitý i v dnešní době,“ řekla ředitelka mikulovské knihovny Ilona Salajková.
Grafická podoba razítka pochází pravděpodobně z období první republiky. „Z doby, kdy bylo plošně využívané veřejnými knihovnami ke značení knih nejspíše za účelem posílení jakéhosi národní vědomí, zejména pak v pohraničí,“ uvedl na vysvětlenou dárce.
O prvorepublikovém artefaktu se jinak velmi málo ví. Ani Národní knihovně České republiky se nepodařilo jednoznačně zjistit, kdy a jak text vznikl a v jakém období přestali knihovníci razítko používat.
Mikulovská knihovna tak bude po řadě let možná první a jedinou, která obnovené razítko vrátila do života. „Je to taková historická zajímavost. Proto jsem nechal zhotovit přesnou repliku tohoto razítka a jeden kus věnoval místní knihovně,“ dodal Mikulovan Tichý, jehož pradědeček si razítko nejspíš půjčil v obecní knihovně v Obědkovicích na Hané, kde žil. A udělal si kopii.
