S nápadem přišla starostka Renáta Priesterrathová. „Svým rozsahem a zaměřením šlo skutečně o výjimečné zařízení, které patřilo k jedněm z mála v republice. Naší vizí do budoucna je kačenárnu obnovit jako jedno z dalších možných odpočinkových míst v návaznosti na malebné okolí obce, řeky Dyje a nedalekého Janohradu,“ naznačila.

Podle historika Daniela Lyčky, který se věnuje období vlády Lichtenštejnů v českých zemích, je kačenárna v Ladné jistým unikátem. „Není mi známa jiná kačenárna na Břeclavsku či v širším okolí, kterou by Lichtenštejni využívali. Tím spíše, že se v určité podobě dochovala do dnešních dní,“ vyzdvihl historik.

Přípravné práce pro stavbu dálnice D55 Staré Město - Moravský Písek (na snímku úsek mezi Nedakonicemi a Boršicemi).
Dálnice D55 do Břeclavi: průtahy s výběrem firmy, stavba má začít na podzim

Co se však nedochovalo, je myslivna, která se u kačenárny nacházela. I tu by Ladenští rádi obnovili. Zbyly z ní totiž jen základy. „V některých pramenech je nazývaná dokonce i saletem. Šlo o patrovou stavbu, z velké části dřevěnou, která snad sloužila i jako vyhlídkové místo. Zanikla v minulém století během regulace řeky Dyje. Stávala právě u mostu přes Dyji směrem k Ladné u kraje kačenárny. Nepochybně po roce 1945 se kačenárna již nepoužila a celkově se místo změnilo regulací řeky Dyje,“ přiblížil Lyčka.

Peníze a pozemky

Ladenští vědí, že obnova historicky cenné kačenárny bude ještě během na dlouhou trať. „Ne všechny pozemky u kačenárny jsou ve vlastnictví obce. V rámci pozemkových úprav se nyní budeme snažit ty zbývající vyměnit tak, abychom jich v těchto místech vlastnili co nejvíce. Druhou věcí, která nás v tomto směru bude zřejmě hodně brzdit, je krácení obecních rozpočtů," poukázal místostarosta obce Martin Vlk.

Pokud se však nápad podaří uskutečnit, mohla by lokalita okolo kačenárny rozšířit naučnou stezku okolím obce. „Akutálně máme rozpracovaný projekt prodloužení větrolamu s množstvím stromů a keřů, rádi bychom pokračovali směrem k mokřadům a řece Trkmance a eventuálně právě i ke kačenárně. Umíme si představit, že by zde vzniklo i díky keřům útočiště jak pro zvěř, tak i oddychová zóna pro místní," nastínil Vlk.

Hlasem starého Hovanyse k divákům promluví oblíbený herec Martin Dejdar.
Pohádka Hovnaysovi vzniká v Břeclavi: hovínka dabují Dejdar, Dušek i Vondráčková

Některé prameny hovoří o tom, že kačenárna, která byla vybudovaná v záplavovém území dolního toku řeky Dyje, sloužila svému účelu už na konci sedmnáctého století. „Ovšem není tomu tak. Na tak zvaném prvním vojenském mapování Moravy, přibližně z počátku vlády Josefa II., ještě zakreslená není. Její vznik bych datoval na konec osmnáctého století, to mám archivně podložené," zdůraznil historik Lyčka.

Základem odchytového zařízení byla malá vodní nádrž uprostřed kačenárny, která měla samostatný přítok i odtok. "Ve všech jeho rozích vybíhaly dál do terénu vodní kanály tak, aby do nich mohly kachny bez problémů vplout. Stáčely se do oblouku tak, aby ze vstupu nebylo vidět na jejich konce. Po obvodu byl celý kanál ohrazený ploty ze suchého rákosu až do výšky dvou metrů, takže kachny nemohly dohlédnout na břeh," stojí v knize Obec Ladná v proměnách času.