„Kaktusy mám přes léto ve skleníku, který jsem natřel barvou. To proto, aby se tam nedostalo moc sluníčka. Dostávám je většinou k narozeninám. Občas si je i kupuji. Ale nikdy ne cíleně, záměrně a ne konkrétní odrůdu. Jsem laik, takže bych je ani neuměl pojmenovat latinsky. Když někdo přijde do mého skladu, tak uvidí, že je každý kaktus úplně jiný,“ usmívá se sympatický muž, jemuž kaktusy učarovaly už na studiích.

„Začal jsem je sbírat poslední dva roky na vysoké škole. Bylo mi asi dvacet a studoval jsem v Brně. Měl jsem spolužáka, jehož tatínek byl velký sběratel. Jednou mě pozvali k nim, abych se podíval. Mně se to moc líbilo a hned mi jeho tatínek nějaké malé kaktusy daroval,“ vypráví Teplý.

Zpočátku je měl vystavené jen na okně na kolejích. „Chodil jsem na schůze sběratelů kaktusů. Ti si mě snažili jako mladíka udržet, proto mi občas nějaký kaktus darovali. Najednou jsem jich vlastnil třicet a už jsem měl nějaký závazek, že se o ně musím starat a nezklamat ty, co mě obdarovali,“ říká dvaasedmdesátiletý bývalý starosta s tím, že jednu dobu dokonce zkoušel kaktusy vysazovat ze semínek.

Jak přiznává, v rodině si pomalu vychovává už i svoje nástupce. „Vnuci mi pomáhají kaktusy vynášet ze sklepa a do skleníku a potom je zase schovávat. Zatím je to baví, ale to asi proto, že je to jen nárazová práce jednou ročně,“ směje se Teplý.