Odborníci i sadaři na jihu Moravy se shodují, že letošní teplé a suché jaro hmyzím parazitům přeje. „Výskyt mšic je letos velmi intenzivní. Můžeme jej označit za kalamitní a souvisí s klimatickými i ekologickými změnami v životním prostředí,“ potvrdil Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví při Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity.

Tlak mšic i jiných škůdců je dle jeho slov vždy silný v případě mírných zim. „Letos na jižní Moravě vlastně žádná zima ani nebyla. Velmi tomu pomohlo také jarní počasí, které bylo extrémně suché a i pro vývoj mšic ideálně teplé. Za této kombinace nastaly vhodné podmínky pro intenzivní rozvoj kolonií některých druhů. Zejména těch na slivoních a meruňkách a postupně i na jádrovinách,“ upozornil Nečas.

Pěstitelé ovocných stromů z Rakvic se nejprve snažili mšici zlikvidovat pomocí vlastních přírodních preparátů. „Ovšem nic z toho, co jsme vyzkoušeli, nezabralo. Přistoupili jsme proto ke klasickým chemickým postřikům. Mšici jsme postříkali už třikrát a mnohde se stále drží,“ povzdechla si Jarmila Valentová.

Mšice na ovocných stromech

- na meruňkách se vyskytují zejména mšice švestková, mšice slívová a případně mšice bodláková

- broskvoně pak nejčastěji napadá mšice broskvoňová a mšice hnízdotvorná

- na slivoních se pak vyskytuje kombinace mšic z obou druhů peckovin

- třešně napadá zejména mšice třešňová

- na jabloních a hrušních je pak mšice jabloňová, mšice jitrocelová či mšice svízelová

Větší výskyt mšic zaznamenal také Jan Krejčiřík, který v nedalekých Velkých Pavlovicích vlastní meruňkové sady. „Snažíme se zamezit tomu, aby se hmyz ani nedostal přes kmen stromů, používáme k tomu lepové pásy. Jinde jsme zase nasadili slunéčka sedmitečná, která mšice požírají. S šířením mšic naopak pomáhají mravenci, kteří si je kolonizují pro odběr medovice. Bojujeme zkrátka, jak se dá,“ uvedl.

Ochrana proti mšicím má být podle odborníků především kompletní. Nejprve spočívá v totální likvidaci posklizňových zbytků, plodů, listů, odstraněných letorostů a výhonů. „Vhodné je listy kvalitně kompostovat a dřevo spálit. Velmi dobré jsou dále nátěry kůry vyzrálým hašeným vápnem. Nejen, že vápno tepelně chrání kmen před praskáním, ale jeho nátěr pomáhá eliminovat skulinky v kůře, v níž právě škůdci často přezimují,“ pokračoval odborník.

Doporučil také včasný jarní postřik proti přezimujícím škůdcům na bázi olejů. Ty jsou ekologické a lze je i opakovat. Následovat má aplikace látek proti mšicím. „Nejúčinnější, ale nejméně šetrná, je aplikace pesticidů ze skupiny insekticidů. Lze zvolit mnoho postřiků, ale je důležité je po sobě neopakovat. Jinak vznikne rezistence mšic k účinné látce pesticidu,“ varoval Nečas.

Z ekologických přípravků jsou známé kupříkladu výluhy z kopřiv a česneku. „Je vhodné si ale jejich účinnost nejprve odzkoušet na malé části,“ poznamenal.

Větší zájem o přípravky na likvidaci mšic zpozorovali i prodejci zahradnických potřeb. „Děvčata musejí tyto přípravky doobjednávat každou chvíli. Mšice letos nastoupily v pořádné síle a velmi brzo. Meruňky jsou jimi doslova oblepené,“ přitakával Jaroslav Malinkovič, jednatel Zahradnického centra Malinkovič-Důbrava z Břeclavi.

Vývoj mšic

- Všechny tyto mšice se od sebe odlišují znaky, do určité míry odlišným vývojem různých stádií na hostitelských rostlinách, ale nejčastěji barvou, takže jsou většinou dobře identifikovatelné.

- Mšice se mohou vyskytovat ve vícero stádiích - bezkřídlé i okřídlené formy.

- Jsou dobrými letci, ke kolonizaci stromů jim napomáhají také mravenci, jež si je chovají pro odběr medovice.

Následky napadení

- Vlivem mšic hrozí oslabování stromů sníženou růstovou aktivitou, kterou způsobují listové deformace po sání mšic (zkroucené listy), listy a letorosty se pak správně nevyvíjí a nedosahují takové intenzity růstu. To má za následek snížení intenzity fotosyntézy, která je nezbytná pro vývoj a zrání kvalitních plodů, může to vést k předčasnému opadu plodů a jejich nízké kvalitě.

- Mšice jsou také přenašeči virů, které způsobuji virové onemocnění jako třeba známý virus PPV. Tento virus je původcem onemocnění zvaného šarka švestky. Virová onemocnění jsou systémová a nelze je léčit.

- Odborníci nevylučují, že letos bude vyšší výskyt i jiných škůdců než jen mšic - může jít o vlnatku krvavou, kyjatky či mery.

Zdroj: Tomáš Nečas, Ústav ovocnictví při Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity