Nepostradatelný symbol Mikulova – Svatý kopeček s kaplí svatého Šebestiána je oblíbeným poutním místem stovky let. Každoroční pouť k černé madoně se neobejde bez čtrnácti zastavení u kapliček křížové cesty.
Barokní skvosty zdobené sochami a obrazy jsou ale rok od roku oprýskanější. Opravy brzdí nevyřešené majetkové vztahy.
Osm kaplí a takzvaný Boží hrob přidělil v roce 1948 Národní pozemkový fond církvi, zbylých šest ale dodnes zůstalo v majetku státu. „Je to šest prvních kaplí, které jsou umístěny ještě v lese,“ vysvětlil monsignor Karel Janoušek z kolegiátní kapituly.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových teď usiluje, aby se kaple vrátily církvi. „Stavby křížové cesty tvoří urbanisticky funkční celek, chceme jej sjednotit i majetkoprávně,“ uvedla mluvčí úřadu Izabela Noveská. Dodala, že o osud křížové cesty se teď starají úředníci břeclavského pracoviště úřadu.
Krok Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových vítá i radnice. „Některé církevní stavby v Mikulově jsou v dezolátním stavu. My máme samozřejmě zájem, aby byly spravené. Dokonce už jsme kvůli tomu iniciovali i schůzku se zástupci kolegiátní kapituly. Ta se ale uskutečnila jen jednou a od té doby nemáme od kapituly žádnou odezvu,“ řekla místostarostka Ilona Žišková–Vágnerová.

Mikulovští jsou podle ní ochotni se o některé památky starat například formou dlouhodobého pronájmu. „V konkrétním případě kapliček na Svatém kopečku se ale nejprve musí postarat stát, aby se vyřešily majetkoprávní vztahy. Ony dokonce nejsou ani zakreslené jako řádné nemovitosti,“ dodala místostarostka.

Svatý kopeček je nejjižnějším výběžkem Pavlovských vrchů. Ještě v sedmnáctém století se jmenoval Taneční vrch, konaly se zde slavnosti letního slunovratu. Po morové epidemii v roce 1622 tu nechal kardinál Dietrichštejn položit základy ke kapli svatého Šebestiána. Po několikerých přestavbách k ní mezi sedmnáctým a osmnáctým stoletím přibylo čtrnáct kaplí křížové cesty a takzvaný Boží hrob.