Ochránci přírody přiznali, že nadměrný výskyt plevelného karase stříbřitého v Národní přírodní rezervaci Lednické rybníky je nežádoucí. Rybářům, kteří na tamních rybnících hospodaří, proto povolili vyšší obsádku kapra a chtějí se zasadit o snížení počtu karasů, jakožto nepůvodního rybího druhu.

„Odlov karasů z takzvaného vývařiště za výpustí Mlýnského rybníka je prvním krokem Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky k řešení invazní situace s karasem stříbřitým. Naplánovali jsme technická a biologická opatření, aby se v soustavě Lednické rybníky snížil počet tohoto plevelného rybího druhu,“ prohlásil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška.

Páteční hemžení lidí na hrázi mezi Lednicí a Charvátskou Novou Vsí mělo jedno ale. Na Mlýnském rybníku hospodaří společnost APH-rybníky, která ovšem vylovení karasů bojkotovala. Není tajemstvím, že vedení společnosti často nešetří kritikou na kroky mikulovských ochránců přírody.

„Doteď od problému dávali ruce pryč a najednou se toho chtěli účastnit – finančně i fyzicky. Když dodnes nezjistili problémy, tak jsem před týdnem odepsal panu Matuškovi na dopis, že zmínění karasi při lovení rybníku prošli mřížemi výpustného zařízení, tyto mříže jsou majetkem Agentury ochrany přírody a krajiny a rybníkáři za to platí nájemné. Čili nic jim nebrání tomu, aby si své karase šli slovit,“ řekl jednatel společnosti APH-rybníky Otto Vaďura.

Pracovníci ochrany přírody proto poprosili o pomoc další firmu – Rybníkářství Pohořelice. „Prováděli jsme odlov za úplatu. Vyšli jsme jim vstříc, když se jedná o nepůvodní druh. Ve vývařišti pod rybníkem se nacházelo asi pět tun karasů,“ sdělil výrobní náměstek pohořelických rybníkářů Roman Osička. Ryby putovaly do Agrodružstva Jevišovice, které zpracovává živočišný odpad.

Obě rybníkářské společnosti už nějaký čas upozorňují na to, že eliminace karase stříbřitého se dá řešit pouze větší obsádkou kapra, který si plevelnou rybu „pohlídá“. Toho se nedávno dočkali příslibem, že příští rok budou moct vysadit zhruba dvojnásobek kapra, než je tomu nyní.

Že karas představuje obrovský problém, už otevřeně přiznávají i ochránci přírody. „S karasem chceme zatočit například úpravou česel u výpustných zařízení. Dalším opatřením budou pravidelná odbahňování loviště,“ nastínil Matuška. Ochranáři také věří v doplnění obsádky dravé ryby, tedy sumce, štiky a candáta o bolena dravého, který má pomoct zredukovat vysoké počty karasů v rybnících.

Až se opět stavy plevelných ryb dostanou na únosnou mez, chystají ochránci přírody opětovné snížení obsádky kapra. „Rybáři si musí uvědomit, že jsou v nájemním vztahu. Musíme brát v úvahu především ochranu přírody. Rozumím tomu, že pro některé je to velmi nepřijatelné. Musí se ale smířit s tím, že rybníky v budoucnu nebudou sloužit jen pro zisk,“ zdůraznil Matuška.