Vedení měst i pracovníci krizových štábů jejich obavy mírní. Zdůrazňují, aby lidé zachovali klid. „Lidé se na nás obracejí v panice. Jeden nesmyslný článek, jak se chovat při jaderném výbuchu, vyvolal totální šílenství. Bohužel, lidé spíše píší na sociální sítě, než aby sami přemýšleli. Mají pocit, že někdo zajistí ukrytí pro celá města. To je samozřejmě zcela nemožné,“ okomentoval za břeclavskou radnici Jiří Holobrádek, který zde má na starosti krizové řízení a bezpečnost státu.

Na území města v padesátých letech minulého století podle jeho slov vzniklo na dvanáct krytů. „Byly to takzvané velitelské kryty. Takže ani v té době se nepočítalo s tím, že budou sloužit hromadnému ukrývání běžných obyvatel,“ zdůraznil Holobrádek.

Některé z krytů se nacházely pod tehdy vznikajícími bytovými domy. Jiné zase v tehdejších největších podnicích jako byl Gumotex, Fosfa či Okresní stavební podnik. Úkryt byl ale také pod budovou městského úřadu. „Už v šedesátých letech se ale koncepce ochrany obyvatelstva měnila. Tyto prostory přestaly být udržované a v provozu vůbec nebyly. Na začátku tohoto století se pak postupně vyřazovaly z evidence. Zejména ty, které se nacházely pod bytovkami. Nájemníci chtěli tyto prostory využívat smysluplnějším způsobem,“ podotkl pracovník krizového řízení.

Opravený kulturní dům v Zaječí.
V Zaječí slouží opravený kulturní dům, podívejte se

Většina krytů se v Břeclavi vyřazovala mezi lety 2004 až 2006. Aktuálně zbyly dva. „Ovšem ani tyto dva kryty neposkytnou žádnou lepší ochranu než jakýkoli sklep,“ srovnal Holobrádek.

Obavy mírní na sociálních sítích i sami Břeclavané. Kupříkladu Yvona Strouhalová. „Běžte se projít do přírody, nesledujte zprávy a nevnímejte to tak pesimisticky, jinak se z toho zblázníte. Média šíří strach a paniku. A občas je to celé úplně jinak, než jak je to podané ve zprávách,“ vyzvala v komentáři k podobně laděnému příspěvku ve skupině Břeclaváci na sociální síti Facebook.

Funkční kryty nejsou ani v Hustopečích či Mikulově. „Když jsme mívali brannou výchovu, vzpomínám si, že jsme se bavili o tom, že sklípky pod zemí v Hustopečích tvoří takového pavouka a jsou propojené. Pamatuji se, že sklep mých rodičů měli v případě nějakého ohrožení využívat osmáci. Kdysi jsem se tomu smála. Měli jsme tam připravené plechovky, zavařené maso, uzené, špek, víno, brambory, řepu a zkrátka vše, co v těch vlhkých prostorách být mohlo,“ zmínila hustopečská starostka Hana Potměšilová.

Sovětský tank u Staroviček na Břeclavsku.
Ve Starovičkách řádil Jack Obalovač: sovětský tank zahalil do ukrajinských barev

Právě prostory sklepů, kterými jsou jihomoravské obce doslova poseté, jsou v případě jakékoli hrozby nejbezpečnější. „Máme jich tu tolik, že se určitě schováme všichni. Zdůrazňuji však, že není důvod k obavám. Musíme žít dál a případně pomoci lidem z Ukrajiny, kteří k nám teď přicházejí a naši pomoc potřebují,“ zdůraznila Potměšilová.

Ještě v době socialismu býval jeden kryt také na Mikulovsku. „Nyní však nemáme žádný. Zopakovala bych to, k čemu vyzvali hasiči již několikrát – kryty jsou v naší republice pasé. Válčí se na Ukrajině. Řešíme teď, jak pomoci lidem, kterých se boje dotkly. A lidé tady nám volají kvůli protiatomovým krytům,“ kroutila hlavou Magdalena Krčmová, která má na tamní radnici na starosti krizové řízení.

Paniku ve svém okolí zaznamenala už i Břeclavanka Monika Gajdová. „Panika je teď všude okolo. Ale, upřímně, já jsem zatím neřešila, kam se jít schovat. Nevěřím, že by nám nějaké bezprostřední nebezpečí hrozilo,“ řekla.