O co jde? Výrobní postup je stejný jako u burčáku. Však mu tak ledničtí výrobci říkají, byť jim v tom oficiálně brání současná legislativa.

Jen místo hroznů je hlavní surovinou višeň. „Někteří si takový nápoj vyrábí doma, ale vypijí ho pouze mezi sebou. Chceme být prodlouženou rukou, která nápoj nabídne ostatním. Dokonce se nebojím tvrdit, že je višňák zdravější než dosud známý burčák," říká jednatel Jindřich Sobota z vinařství Chateau Lednice.

Nápad na vytvoření kvašeného nápoje s višní se v hlavách představitelů vinařství zrodil zhruba před třemi lety. Dnes už si ho zájemci mohou koupit v takzvaných burčákomatech.

V Česku stojí na dvaceti místech.

„Instalovali jsme je asi před čtrnácti dny. Nápoj má jedno až šest procent alkoholu. Dobu kvašení nelze ovlivnit, ale brzdíme je chlazením. V burčákomatu jsou čtyři stupně Celsia. Jakmile si lidé višňák přinesou domů, záleží už jen na nich, v jaké stavu jej chtějí pít. V teple se jim kvas rozjede naplno," pokračuje Sobota.

Technolog Varga má k vychutnání nápoje jasný postup: vychladit a pít plnými doušky.

„Není to jako víno, kdy ochutnáváte po troškách. Chce to mít opravdu plná ústa, aby člověk poznal pravou chuť. Stejně tak je dobré pít višňák říznutý s vodou, dodává to energii. Vhodný je rovněž do míchaných nápoj," doporučuje Varga.

Jednatel Sobota tvrdí, že společnost pod jeho vedením odmítá pouze strohé rozlišování vín na suchá či bílá.

„Jsme novátoři, proto každým rokem přinášíme inovaci, kterou vyvineme společně s lidmi z Mendelovy univerzity. Višně byly dlouhodobě opomíjeným ovocem. Neprávem," pokračuje Sobota.

Ledničtí vyrobili letošní višňák z plodů, které visely na stromech vysázených na dvaceti hektarech.

„Nesklízí se trháním, ale setřásáním. Plody jsme kompletně zpracovali u nás," líčí jednatel.

Irena Kolouchová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze říká, že nápoj je vhodný k pití mimo jiné díky obsahujícím antioxidantům.

Sezona „burčáků" tak pomalu začíná. Hlavní nápor přijde o pár týdnů později, kdy vinaři nabídnou zkvašené hrozny.