VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Keltové po sobě zanechali cenné dědictví

Břeclavsko - /SERIÁL STŘÍPKY ARCHEOLOGIE/ V části střední Evropy (přesněji jihozápadní Německo, východní Francie a Švýcarsko) se během pátého století před naším letopočtem ukončil proces formování takzvané laténské kultury (podle lokality La Téne ve Švýcarsku), jejímiž nositeli byli známí historičtí Keltové. Začíná tak mladší doba železná – doba laténská.

15.5.2012
SDÍLEJ:

Směry keltské expanze z původního území vzniku laténské kulturyFoto: Podborský 1993: Pravěké dějiny Moravy

Patrně z důvodu zalidnění oblasti vzniku kultury Keltů či z touhy po bohatství a vědomí vlastní vyspělosti započalo období expanze, během níž se Keltové rozšířili téměř do celé Evropy. V díle Tita Livia, římského historika z prvního století před naším letopočtem, se k této etapě váže legenda o keltském králi Ambigatovi, jehož synovci se vydali ze své pravlasti se svými vojenskými družinami hledat nová sídla. Archeologické a také historické prameny dokumentují rychlost a rozsah této expanze. Patrně šlo o vojenské vpády, kdy podmaněné obyvatelstvo bylo následně „pokeltštěno".

Stříbrná keltská mince z Mušova – Na pískách

Keltské etnikum se dělilo na množství kmenů. Řecký zeměpisec Strabón jich ve svém díle uvádí zhruba šedesát. Keltské kmeny zároveň daly historická jména mnoha oblastem Evropy, včetně české kotliny, kde tehdy sídlil keltský kmen Bójů. Odtud měl vzniknout latinský název Boiohaemum.

Během období expanze se Podunajím směrem na východ a jihovýchod Keltové dostali až do dnešního Turecka, kde vytvořili Galatské království a zasáhli zde do mocenských poměrů a řady konfliktů. V písemných pramenech je uváděno poselstvo Keltů u Alexandra Velikého. V Řecku se postupující skupiny Keltů pokusily také vyplenit legendární delfskou věštírnu, za což jim kněží předpověděli zkázu.

Na jihu se jejich postup po překročení Alp a porážce Etrusků v Popádí zastavil až v jižní Itálii a Sicílii. Keltské výboje dokonce ohrozily tehdy ještě poměrně nevýznamný městský stát, který jen nedlouho poté ovládl středomoří a znamenal i zkázu samotných Keltů – Řím. Okolo roku 387 ho Keltové vyplenili a nedobit zůstal pouze Kapitolský vrch.

Severozápadní směr keltské expanze přivedl Kelty přes Lamanšský průliv do Velké Británie a Irska. Zde se později dostali pod vládu římského impéria, avšak díky relativní izolovanosti ostrovů zdejší laténská kultura přetrvávala a spoluutvářela raně středověký umělecký styl rozvíjený v klášterním prostředí.

Technologické inovace laténské kultury. A – Výroba keramické nádoby na rotujícím hrnčířském kruhu. B – Dvoudílný žernov na mletí obilí. C – Schéma komorové pece s roštem na výpal keramických nádob .

Expanze západním směrem přivedla Kelty do dnešní Francie a na Pyrenejský poloostrov. Také zde byli přes často heroický odpor nakonec podmaněni Římany. Při obléhání slavné pevnosti Numantia v severním Španělsku podle vyprávění písemných pramenů obležení Keltové nakonec raději soupeřili spolu na život a na smrt, než aby se dostali do římského zajetí.

Přestože byly hlavní regiony ovládané Kelty do počátku našeho letopočtu podmaněny Římany a ve střední Evropě Germány, laténská civilizace za dobu svého trvání zanechala významný kulturní odkaz.

Vyspělá technologická úroveň keltského hospodářství se v mnoha oblastech projevila i v následujícím vývoji. Kupříkladu jako první na našem území razili vlastní mincovní měnu, při výrobě keramiky používali rychle rotující hrnčířský kruh, obilí mleli na kamenných rotačních mlýncích a využívali mnoho nových druhů nástrojů. Některé jejich formy se používaly v téměř nezměněné podobě až do středověku. Používali dokonce písmo, ale to bylo podle všeho výhradní doménou keltských kněží – druidů. Kromě běžných sídlišť budovali také oppida (z latinského „ob pedes" – místo, které je nutno obejít), opevněná výšinná střediska, kde se koncentrovala lokální moc a hospodářská produkce.

Během expanze se Keltové přirozeně dostali také na území jižní Moravy. První keltští osadníci se sem pravděpodobně dostávali od západu podél Dunaje a následně proti proudu Moravy a Dyje. Počátkům vývoje laténské kultury na Břeclavsku a jejich odrazu v archeologických nálezech se budeme podrobněji věnovat v následujících pokračování.

Autor pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd České republiky, detašované pracoviště Dolní Dunajovice

MAREK VLACH

Autor: Redakce

15.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Břeclavští fotbalisté ukončili podzimní část šestigólovým debaklem

Emma Julie Gronzíková, 12. listopadu 2017, 22.30, 50 cm, 3140 g, Břeclav
6

Novorozená miminka Břeclavska 46. týdne 2017

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Po nehodě tří aut na dálnici D2 u Velkých Němčic odvezly sanitky čtyři zraněné

Velké Němčice – Dopravní nehoda tří osobních aut v neděli odpoledne částečně omezila dopravu na dálnici D2. Řidiči se střetli krátce po poledni nedaleko Velkých Němčic.

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT