Kina, která přežila nástup komerčních televizí v devadesátých letech, se dnes musí vyrovnávat s konkurencí multiplexů. „Multiplexy nabízejí lepší komfort i kvalitu promítání. Já osobně do malých kin vůbec nechodím,“ říká odborník na digitální média z brněnské Fakulty sociálních studií David Kořínek.
Multiplexy, jako třeba brněnský Velký Špalíček či Olympia, nabízí kromě vyššího standardu hlavně premiéry filmových novinek. „Novinky chodí nejdříve do multiplexů, protože se distributorům zisk rychleji vrátí. Menší kina jsou tím diskriminována,“ říká Dan Zásměta, který šéfuje brněnským kinům Art a Scala. To jsou poslední dvě kina spravovaná městem.
Jak odolat
Tradiční kina dostávají dotace od měst, obcí či městských částí, někdy i z evropských fondů, aby protlačila evropský film v konkurenci s americkou komerční produkcí. „Bez těchto dotací by se mnoho kin vůbec neobešlo,“ upozorňuje Jiří Švéda z agentury Art Brno.
Kina s dlouholetou tradicí, která nezavřela v devadesátých letech pod palbou televizí, často pouze dožívají. O investice do jejich oživení bojují jen místní aktivisté. „Konec životnosti promítací techniky bude pravděpodobně znamenat i konec kina,“ povzdechl si starosta Otnic na Vyškovsku Pavel Prokop. Lidé ze vzdálenějších lokalit jsou ochotní si za komfort připlatit a návštěvu multikin berou jako výlet za hranice všedních dnů. „Za návštěvu brněnského multikina zaplatím až tisíc korun,“ říká Bohuslava Kárná z Přímětic na okraji Znojma.
Kino Lucerna v brněnských Žabovřeskách mělo to štěstí a přežilo krach celé řady kin spravovaných brněnskými částmi. „Lucerna byla vždycky reprízové kino. Teď nás živí hlavně starší lidé nebo lidé, kteří by do multiplexu nešli nikdy,“ upřesňuje provozovatel Dušan Peprný. Dříve spravoval i kina Alfa či Morava, která zavřela po roce 2000.
„Alfa skončila po otevření Velkého Špalíčku, na místě kina Morava jsou teď lukrativnější herny“, dodává Peprný. Podle manažera multikina Velký Špalíček Živana Novotného multiplexy rozhodně nechtějí konkurovat městským kinům. „Chceme pouze, aby lidé více chodili ven za kulturou,“ říká Novotný. Nepopírá ale, že do multiplexů chodí hlavně mladí. „Ani na padesátikorunové vstupné jsme důchodce nenalákali,“ dodává.
Otázka vkusu?
Chodit či nechodit do multiplexů není podle Jaromíra Blažejovského z Ústavu filmové vědy Masarykovy univerzity rozhodně otázkou vkusu. „V multiplexech se s úspěchem může hrát cokoli, včetně filmů uměleckých, menšinových, nebo i krátkých a studentských“, vyvrací Blažejovský představu multikin jako bašt amerického konzumu.