Černé představy milovníků kinoplátna se začínají naplňovat. Kina, která nedosáhla na digitalizaci, už takřka nemají co promítat. Mikulov, Hustopeče a Velké Němčice se rozhodly s posledním půlrokem, kdy se vyrábějí filmové kopie na pětatřiceti milimetrových páskách, ještě zabojovat. Sál v Krumvíři s dlouholetou tradicí už ale v týdnu oznámil ukončení provozu.„Jako jediná dědina v okolí jsme drželi s vlastním kinem unikát i v době, kdy končily s promítáním větší obce nebo města. Program, který by přitáhl lidi, už teď ale není možné bez digitalizace poskládat. Malá digitalizace kina vyjde na zhruba dvě stě padesát tisíc, velká na dva a půl milionu. Distributor navíc může určovat cenu vstupenky nebo četnost promítání. Pro Krumvíř by se tak ani jedna investice nevyplatila," potvrdil konec krumvířského kina starosta obce Jaroslav Komosný.

Dlouhá tradice

Na filmy se v Krumvíři chodilo už od roku 1925, každou neděli tamní popularizátor kinematografie promítal němé snímky v sokolovně za pomoci naftového agregátu. V padesátých letech, kdy režim kladl na ideovou propagaci filmem velký důraz a kinosály zřídil i v nejmenších vesnicích, se kino usadilo v bývalém Katolickém domě. Tam promítalo do letošního června celých pětasedmdesát let.

S nízkou návštěvností se v Krumvíři stejně jako ve větších kinech potýkali dlouhodobě. Devatenáct roků kino dotovala obec. „Promítali jsme dva dny o víkendu, návštěvnost byla v průměru patnáct až sedmnáct lidí. Spolu s platy pro zaměstnance, revizemi přístrojů, dopravou a jinými náklady obec dávala na kino ročně kolem dvou set padesáti tisíc. Sál určitě nerušíme, technické podmínky nám ale promítání do budoucna nedovolí," posteskl si Komosný.

Nejbližší kino spravuje Centrum volného času v Hustopečích. „Program se omezí na dvě až tři projekce v měsíci, kopie na pětatřicítkách už skoro nejsou. Tradiční festival filmů pro děti v listopadu jsme ale poskládali. Čekáme, jestli kino dosáhne na malou digitalizaci," vzkázala Martina Ondrová z hustopečského kulturního střediska.

Jiskra má přežít

Na malou digitalizaci, kdy distribuce uvolní filmy na Blu-ray discích asi dva až tři měsíce po premiéře, spoléhá i kino Jiskra ve Velkých Němčicích, jež spravuje tamní základní škola. Podle obecního zpravodaje už zastupitelstvo městyse schválilo na prodloužení „života" kina tři sta dvacet tisíc. Polepší si zvuk i obraz. Do konce roku si však vystačí s kopiemi na klasických páskách.

Finančně náročnější digitalizaci odsouhlasili v Mikulově. V červenci tamnímu kinosálu přikleplo Ministerstvo kultury dotaci přesahující půl milionu. „Vše by mělo být hotové do konce letošního roku. Nejdříve se však musí vypsat výběrová řízení," řekl starosta Mikulova Rostislav Koštial.

Město pod Pálavou by tak srovnalo úroveň promítání s břeclavským kinem Koruna, které jako jediné na Břeclavsku projekce s 3D brýlemi může nabídnout. Pro ukázku moderního fenoménu chystá týdenní festival 3D filmů na konci září, během něhož dojde na koncert U2 i podmořské dobrodružství.

KINO KRUMVÍŘ

Filmy se v Krumvíři promítají od roku 1925, každou neděli v tamní sokolovně lidi baví němé snímky.

Ve třicátých letech Kino Radka Sokola Krumvíř přichází i se zvukovými snímky.

Od roku 1955 sál sídlí v bývalém Katolickém domě.

V roce 1961 se hraje až čtyři dny týdně a dvě stě osm filmů zhlédne během roku až deset tisíc diváků.

Dvanáct let nato se kino stává širokoúhlým, v hledišti sedí až sto padesát diváků.

Ten rok Krumvíř přitáhl i hvězdy filmové adaptace Maryši Jaroslava Satoranského či Josefa Beka.

Od roku 1988, kdy cena vstupenky stoupla na 4,80 Kčs, návštěvnost kina začíná skomírat.

PETR VLASÁK