Jak připomněla místopředsedkyně Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice Lenka Kopřivová, Chorvaté žili na jižní Moravě od šestnáctého století. „V padesátých letech dvacátého století pak byli komunistickým režimem násilně rozsídleni do moravského vnitrozemí," nastínila krátce historii.

Podle starostky Jevišovky Boženy Bošiakové žije nyní v obci už jen minimum rodin, které se hlásí k chorvatskému odkazu. „Není jich více než deset. Jsou to většinou lidé mladšího věku," zmínila starostka.

Skládali slib věrnosti

Do roku 1948 však byla komunita moravských Chorvatů ve třech obcích na Břeclavsku početná. A to v Jevišovce, Novém Přerově a Dobrém Poli. Na to, co přišlo poté, neměli pamětníci příjemné vzpomínky. „Po válce to nejdřív vypadalo, že v Jevišovce zůstaneme. V roce 1947 jsme skládali slib věrnosti Československé republice. Lidé se oblékli do krojů, ti starší byli v Praze a pak přijeli z Prahy k nám. Ve škole byla taková oslava a při ní nám slíbili, že zůstaneme v Jevišovce. No a pak došli komunisti v osmačtyřicátém roce a Akční výbor KSČ rozhodl, že musíme ven. Tak to mi bylo moc smutno," zaznamenalo sdružení příběh muže s iniciály JR, jenž se narodil v roce 1928 ve Frélichově, jak se dříve obec nazývala.

Také on se po roce 1989 vracel do obce na kiritof. Novodobá tradice chorvatských hodů tehdy začala i díky otevření hranic. „Zájem o to měli starousedlíci a ti, jenž žili v Rakousku," řekla Bošiaková.

Jak dodala, v devadesátých letech šlo spíše jen o setkání několika lidí. Nyní se do Jevišovky první zářijovou neděli sjíždí stovky potomků moravských Chorvatů.

K obnovení tradice napomohlo založení Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice, které kiritof pořádá. Stalo se tak v Uničově, kde také našli útočiště odsunutí Chorvaté.

Restituce neřeší

Po roce 1989 měli někteří obyvatelé Jevišovky obavy z toho, že by mohli přijít o své domovy. Právě na úkor potomků vysídlených Chorvatů. Podle starostky je ovšem v současnosti tohle téma „u ledu". „Dříve se řešily nějaké restituce vůči obci či právnickým osobám. U soukromých osob tomu tak ale nebylo," podotkla Bošiaková.

První kroky účastníků průvodu nedělního kiritofu směřovaly od kostela k pomníkům předků. Návštěvníky pak čekal kulturní program. „Mikulovský soubor Pálava se dlouhodobě věnuje péči o folklor moravských Chorvatů. Moravia Cantat má zase v repertoáru staré tance a zpěvy, které jsou pro jižní Moravu tradiční, i když dnes již spíše pozapomenuté," představila část vystupujících místopředsedkyně sdružení Kopřivová.

Na chorvatské hody se byl podívat i předseda spolku Jevišovská chasa Jiří Skokanitsch. „Máme dobré vztahy. Před několika lety jsme se kiritofu účastnili v krojích. Teď se ale zaměřujeme na vlastní hody," uvedl muž.