Aktivnější než loni a s ideálními podmínkami. Taková je podle odborníků momentální situace kolem klíšťat v Jihomoravském kraji. A riziko nákazy nejvíc vzrůstá právě teď, ne až uprostřed léta, jak se mnozí lidé domnívají. „Mezi lidmi přežívá mýtus, že klíšťata jsou aktivní pouze v létě. Stačí jim však teplota nad sedm stupňů Celsia. Naopak nemají ráda sucho a vysoké teploty," řekl odborník na infekční nemoci Rastislav Maďar. Nebezpečí podle něj hrozí i v příměstských parcích ve větších městech.

Že klíšťata budou v nejbližších dnech aktivnější, se dá očekávat i podle ředitele Krajské hygienické stanice v Brně Jana Marečka. „Zatím jsme sice onemocnění klíšťovou encefalitidou podle hlášení z minulého týdne nezaznamenali, ale dá se předpokládat, že v tomto počasí, kdy je v přírodě po předchozích deštích mokro, bude klíšťat čím dál víc, a tím se i zvýší riziko přenosu," sdělil ředitel.

Zároveň dodal, že se lidé stále mohou nechat proti tomuto onemocnění očkovat. „Nejlepší je to sice v chladném období, kdy klíšťata ještě nejsou, ale očkovat je možné celoročně," upozornil Mareček.

encefalitida
Počet infikovaných klíšťovou encefalitidou na jižní Moravě (2014 / 2015):

- 0 až 5 let: 1 / 1
- 6 až 14 let: 3 / 2
- 15 až 25 let: 3 / 3
- 26 až 35 let: 2 / 2
- 36 až 45 let: 9 / 3
- 46 až 55 let: 6 / 5
- 55 plus: 7 / 10

Celkem: 31 / 26

Zdroj: Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje

Vakcína se aplikuje u praktického lékaře nebo v očkovacích centrech. Hradí si ji zájemce a vyjde asi na osm set korun za dávku, zdravotní pojišťovna však přispívá.

Počet hlášených případů klíšťové encefalitidy eviduje Státní zdravotní ústav. V Jihomoravském kraji loni lékaři zaznamenali šestadvacet případů a jižní Morava si tak drží mezi kraji šestou příčku. Ještě v roce 2014 zde hygienici hlásili o pět případů nemocných víc, tedy jedenatřicet. Loňský pokles přičítají suchému počasí, které v regionu panovalo. Nejhorší situace je v Jihočeském kraji, loni s šestašedesáti případy, nejlépe je na tom Královéhradecký kraj se sedmi případy.

Ve statistikách se však objevují jen nejtěžší případy, mírné formy infekce většinou nikdo nezachytí. „Ještě loni na podzim jsem si po procházce se psem v lese našla klíště. Naštěstí jsem ho našla včas, přesto jsem několik dní trpěla vysokými horečkami, které také bývají příznakem encefalitidy. Diagnostikovali mi ji až později," připomněla Lucie Hladíková z Brna.

Většina lidí přesto na jižní Moravě očkovaná proti encefalitidě není. „Přes padesát procent lidí, u kterých encefalitidu zjistíme, přitom skončí s dlouhodobými následky. Těžký průběh nemoci hrozí především starším lidem," uvedl Maďar. Na klíšťovou encefalitidu loni na jižní Moravě nikdo nezemřel, víc než třetina nemocných však byla právě ve věku nad pětapadesát let.

Proočkovanost se v kraji pohybuje lehce pod průměrem, a to kolem jedenadvaceti procent, republikový průměr činí skoro čtyřiadvacet procent. „A v Rakousku se očkováním pro srovnání chrání až devadesát procent lidí," konstatoval brněnský praktický lékař Tomáš Klobas.

Kromě encefalitidy hrozí při nakažení klíštětem také lymská borelióza, proti ní však dosud očkování neexistuje. „Důležité je proto každé klíště vytáhnout co nejdřív, a to kývavým pohybem. Zvýšenou pozornost by měli lidé věnovat chřipkovým příznakům po vytažení klíštěte a zarudnutí kůže," doporučil Klobas.