Podobně to vidí i lékaři. „Rodiče nám už letos hlásili zapité klíště, ale maminky je nakonec zvládly vytáhnout doma," uvedla vyškovská dětská lékařka Pavlína Zemánková. Jak dodala, rodiče čím dál víc využívají vakcíny, které děti chrání proti encefalitidě. „Právě teď je ideální období pro očkování, aby se pro hlavní sezonu vytvořilo v lidském těle dostatek protilátek," uvedl epidemiolog.

Proti borelióze zatím sérum neexistuje. Zato vakcíny proti encefalitidě jsou běžně dostupné v lékárnách zhruba za sedm set korun. „Nejvíce nákupů sér proti klíšťatům máme v dubnu a květnu, potom i v listopadu a prosinci. Je pravda, že vakcíny prodáváme poslední dobou častěji, ale mnohem víc ty určené dětem," sdělila vyškovská lékárnice Lenka Sedláčková.

Přitom u dospělých a starších lidí, kteří mají slabší imunitu, mohou být následky klíšťové encefalitidy fatální. „Onemocnění může u dospělých skončit i smrtí, průběh je mnohem horší než u dětí. Proto by rodiče měli očkovat i sebe, nejenom svoje děti," doplnila Zemánková.

17nakažených pacientů s boreliózou evidují za loňskou sezonu aktuálně hygienici na Hodonínsku. Encefalitidou tam onemocněl jeden člověk.

S dětskou doktorkou souhlasí i blanenský praktický lékař Vladimír Širůček. „Očkovat se stále nechává jen malé procento mých dospělých pacientů. A přitom následky jsou někdy strašlivé," přiznal Širůček.

Podle aktuálního průzkumu Všeobecné zdravotní pojišťovny se loni nechal očkovat jen každý čtvrtý, což je oproti sousedům málo. Navíc se v celé České republice zvyšuje počet nakažených. „Například v Rakousku se proti klíšťové encefalitidě nechává očkovat téměř devadesát procent lidí," upozornil mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý s tím, že z příhraničních okresů jižní Moravy mají nejmenší počet naočkovaných klientů na Hodonínsku, a to sedm set. Naopak nejvíc na Znojemsku, kde zájemci atakují hranici dvanácti set.

Mykolog Václav Koplík z Ratíškovic na Hodonínsku, který na svých výpravách za houbami tráví v lesích mnoho času, ale o očkování neuvažuje. „Za celý život jsem měl jenom čtyři klíšťata, a navíc většinou z luk, a ne z lesů," argumentoval Koplík. Proti klíšťatům se ale přece jenom brání. „Jsem takový svéráz. Jím vitamín B a kvasnice, které prý parazity odpuzují," prozradil muž.

Úspěšné léčbě encefalitidy či boreliózy nenahrávají především příznaky, které se obvykle podobají běžné chřipce. „Lidé horečku neřeší, ani bolesti kolen či kloubů. Do nemocnice jdou až ve chvíli, kdy už je jim velice zle, a to může být klidně až za tři čtvrtě roku po nakažení," sdělila epidemioložka Ovesná. Ani zarudlá skvrna se okolo místa kousnutí neobjevuje vždy. „Zarudnutí se ukáže jen v polovině případů," doplnila Ovesná.

ODBORNICE KATEŘINA KYBICOVÁ ŘÍKÁ:

Riziko boreliózy? Pozor na přemnožené myši či ptáky

Praha /ROZHOVOR/ - Ačkoli se klíšťata už v přírodě vyskytují, jejich aktivitu v nadcházející letní sezoně lze jen těžko předvídat. „Všechno záleží na počasí. Pokud jim bude přát, možnost nákazy prudce vzroste," vysvětluje vedoucí laboratoře pro boreliózu Kateřina Kybicová.

Jaké počasí mají klíšťata nejraději?
Vylézají už kolem pěti až osmi stupňů nad nulou, ale mají ráda vyšší teploty, tak kolem dvaceti stupňů Celsia. Parna nemusí, protože k aktivitě potřebují vysokou vzdušnou vlhkost. Stálý déšť jim také nevyhovuje.

Jaká jsou ohniska jejich výskytu?
U encefalitidy jsou známá už řadu let a nijak zvlášť se nemění. U boreliózy se objevují a zase mizí.

Proč?
Protože ji přenášejí hlavně hlodavci a ptáci. Z nich se nákaza dostává na klíšťata, savce i lidi. Proto ohniska velice často cestují podle výskytu zvířete. Obecně se může objevit tam, kde se přemnoží hlodavci nebo ptáci.

ADÉLA JELÍNKOVÁ
PETR TUREK