Už jen dvě nabídky zůstaly ve hře o využití silně mineralizovaného pramenu vody v Kloboukách. O tom, které dají přednost, ale kloboučtí zastupitelé ve čtvrtek večer nerozhodli.

„Zastupitelé jsou rozdělení na dvě části,“ konstatoval starosta města Zdeněk Bobek. Někteří fandí projektu německo–rakouské firmy, další nabídce brněnskému Ghanapolu. Pouze tyto dvě firmy také odpověděly na doplňující dotazy Klobouckých.

„Zahraniční zájemce chce pramen využít na aquapark. Jediný problém je s financováním. Firma by zaplatila jen část investice, zbytek by zůstal na dotacích z Evropské unie a městu,“ vysvětlil Bobek.

Klobouky by musely vybudovat i cesty a inženýrské sítě. „Investice vychází přes sto milionů korun. Na dvoutisícové město je to velké riziko. Sice by nám zůstala termální voda, kterou bychom prodávali, ale návratnost vložených peněz by i tak byla asi dvacetiletá,“ uvedl starosta.

Firma by termální aquapark provozovala deset let za jedno euro. V Německu už má jedenáct lázeňských míst a v rakouském Gmündu, kousek za českými hranicemi, aquapark. Tam se také byli kloboučtí radní podívat.

Nabídka brněnského konkurenta, který by v Kloboukách chtěl postavit léčebné lázně, je možná ještě lákavější. „Nabízí, že od nás za symbolickou cenu převezmou pozemky i termální pramen a všechno vybudují za své. Investici odhadují na 1,2 miliardy korun. Navíc jsou ochotní postavit v Kloboukách školku,“ vypočítával Bobek.

Také tady však vidí možné riziko. „O firmě Ghanapol nevíme ekonomické podrobnosti. Bojíme se, abychom jim nepředali pozemky s pramenem, a pak to nezůstalo nedostavěné,“ varoval.

Výsledkem čtvrteční debaty zastupitelů tak budou další doplňující dotazy na obě firmy. „Němce budeme žádat o změnu způsobu financování, aby město nebylo tak zatíženo. A brněnskou firmu o pohled do jejich hospodaření,“ odkryl Bobek karty.

On sám by v Kloboukách raději viděl aquapark. A není jediný. „Vhodnou dobu na lázně jsme zaspali. Lepší by byl termální aquapark, bylo by to větší lákadlo. Hodně lidí jezdí na Slovensko nebo do Maďarska, protože na Moravě nic takového nemáme. Časem by pak nebyl problém dobudovat ani budovu s vanami a masážemi,“ vyjádřil svůj názor například Jan Svoboda.

Podle Jany Laštovičkové z břeclavského pracoviště krajské hygienické stanice není z hlediska hygienických předpisů mezi lázněmi a aquaparkem velký rozdíl. „Podstatné je, jestli má zdroj charakter léčivé vody. Pokud ano, je jedno, jestli budou provozovat bazény nebo vany pro veřejnost, Hlídání kvality vody je stejné,“ sdělila.

Která nabídka nakonec uspěje, o tom by měli zastupitelé rozhodovat koncem června.