Stejně jako stovky dalších návštěvníků si nenechává ujít čtvrtý ročník Velkopavlovického meruňkobraní. „Poznáváme zdejší kraj a zjistili jsme, že se koná zrovna tato akce. Jsme tady poprvé a nelitujeme,“ říká Hojovcová nad sladkým obědem.

Kynuté bochánky sypané cukrem mizí v tu chvíli z desítek stolů a plní útroby příchozích. Značný zájem je rovněž o další jídla včetně meruňkového guláše, po němž se loni jen zaprášilo. I tentokrát musí být mnozí trpěliví. Než se v kotli uvaří nová dávka, kručí už některým v břiše. „Ještě dvacet minut,“ vzkazuje moderátor akce zájemcům.

Mezi hosty je například Milan Beneš ze Svitav na Pardubicku. Návštěvu spojil s původní cestou do Brna. Když z patra shlíží na areál, nezastírá rozpačitost. „Pokud bude příležitost, asi bych se další účasti nebránil, ale… Jídlo nás moc nezaujalo a stát znovu dlouhou frontu na nové, se nám nechce. A v podstatě nikde ani meruňky nevidím,“ zamýšlí se muž krátce před odjezdem.

S nedostatkem meruněk letos pořadatelé zápolili. Počasí škrtlo víru pěstitelů v hojnou úrodu, a tak jsou organizátoři rádi za každý oranžový plod. „Rok je opravdu špatný. V některých polohách meruňky naštěstí zůstaly. Hodně nás zásobil Jan Krejčiřík,“ komentuje okolnosti ředitelka ekocentra Zita Dvořáková.

Program trvající do odpoledních hodin provází slunečné počasí a popová hudba. Někteří se mezitím pomalu chystají na otevřené sklepy vinařů. Akce na meruňkobraní pozvolna navazuje. A potrvá až do noci. Lidé míří například do zázemí Vinařství Buchtovi. „Čas akce se změnil, protože když lidi chodili ze sklepa ven, kde bylo pětatřicet stupňů, dostávali ťafky. Rozhodli jsme se proto pro noční dobu, kdy je příjemněji,“ vysvětluje Eva Buchtová.