Kardaczyńsky působil ve městě čtyři roky. „Děkujeme mu za věrnou službu, kdy jako správný pastýř křtil naše děti. Čtyři ročníky dětí přivedl k prvnímu svatému přijímání. Oddával zdejší snoubence. Obětavě navštěvoval nemocné a naše zemřelé doprovázel na jejich poslední cestě," uvádí za vděčné farníky Velkopavlovičanka Stanislava Bílková. Při rozlučkové mši svaté, která se uskutečnila minulou neděli, se kněz kromě poděkování dočkal vystoupení sboru a několika dárků. Ruku mu podal například vedoucí sboru Jan Kosík. „Spolupracovali jsme spolu velmi úzce, zážitků s ním mám celou řadu. Zanechal za sebou výraznou stopu. Kněží ale po farnostech kolují, to je normální, musíme to tak brát. Sám řekl, že neumírá, pouze se přesune jinam," líčí Kosík s pousmáním.
Podle něj se Kardaczyńsky stal za čtyři roky respektovanou osobností Velkých Pavlovic. „Žádný člověk se však nezavděčí všem, to je jasné," naznačil vedoucí sboru, že ne se všemi našel společnou řeč.
Kosík si na knězi nejvíce cenil lidského přístupu. „Kdo o to měl zájem, velice rád mu pomohl. Byl a stále je velice kamarádský," podotýká muž.
Za Kardaczyńsky působení vznikly ve farnosti tři zájmové skupiny. Patří mezi ně malý divadelní spolek, společenství mládeže a společenství Ctitelů Panny Marie. „Katechetkám dal příležitost pracovat s dětmi a předávat jim víru a lásku k Ježíši Kristu. Scholu Boží děcka a chrámový sbor Laudamus duchovně i ekonomicky podporoval při všech vystoupeních a různých projektech," stojí v děkovném textu z pera Bílkové.
Ta také vyzvedla, že za Kardaczyńskyho působení získal velkopavlovický kostel nový kabát. Dělníci ovinuli lešení kolem kostelní věže krátce po Velikonocích, penězi mohli pomoci i obyvatelé města. Každou první neděli v měsíci se v kostele konala sbírka, k dispozici byl také bankovní účet. „Zdárná oprava kostela je naším společným zájmem," zmínil tehdy Kardaczyńsky ve výzvě. Redakce Břeclavského deníku Rovnost se ho pokoušela dva dny telefonicky zastihnout, nepodařilo se.
