„Problematikou Lichtenštejnů se zabývám už od roku 2004, kdy jsem začal studovat doktorandské studium historie na univerzitě v Hradci Králové. V následujících letech jsem pak podnikl několik zahraničních cest do lichtenštejnských archivů do Vídně a Vaduzu,“ prozrazuje třicetiletý historik Masarykova muzea v Hodoníně Vařeka.Jak dodává, dokonce se mu podařilo navázat písemný kontakt s knížetem, díky čemuž měl lepší přístup k jednotlivým materiálům.

Když Vařeka dokončil doktorandské studium disertační prací o majetku Lichtenštejnů do Bílé hory, podařilo se mu rukopis dostat až ke knížeti. V té době také připravil edici urbáře plumlovského panství a napadlo jej, že by mohl napsat i knihu o Lichtenštejnsku.

„O této středoevropské zemi se toho moc neví. Takže jsem vloni odjel na čtrnáct dní do Lichtenštejnska, kde jsem navštívil archivy a knihovny. A společně s tím, co jsem měl z vídeňského archivu a Moravského zemského archivu, jsem se pustil do práce,“ objasňuje Vařeka s tím, že knihu psal asi rok a půl.

Už v příštím roce by měla vyjít další kniha o tomto rodu, se kterým je spojena i historie českých zemí. Měla by se týkat právě majetku Lichtenštejnů do Bílé hory.„Knížeti se můj rukopis líbil, takže se rozhodl vydání knihy podpořit,“ neskrývá radost a uvádí, že Lichtenštejny a jejich historií se začal zabývat už v době, kdy se této problematice věnovalo jen pár českých badatelů. „Teď je to velký boom,“ usmívá se.

Díky své práci se dostal po navázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem do česko-lichtenštejnské komise při ministerstvu zahraničí. Česká strana se bude zabývat dějinami našich zemí, popřípadě Lichtenštejnů na našem území.

„V průběhu doby plánuji vydat také inventář archiválií v lichtenštejnských archivech, protože tyto archivy obsahují asi čtyřicet procent materiálů k naší historii. Proto si myslím, že to bude zásadní pro české badatele, kteří si tak ihned vyhledají vše potřebné,“zamýšlí se Vařeka.