Názor, že knihovnu navštěvují hlavně středoškoláci, potvrzuje knihovnice malé obce Závist na Blanensku Ilona Musilová. „K nám chodí už několik let po sobě pořád stejní čtenáři. Nejčastěji důchodci nebo středoškoláci kvůli povinné četbě k maturitě. Postupem času jich ale spíš ubývá. Čtenáři dávají přednost elektronické podobě nebo poslouchají audio verze knih,“ sdělila knihovnice.

Fakt, že počet čtenářů není tak vysoký jako před pěti lety, vnímají i další knihovny na jižní Moravě. I přesto knihovny ve větších městech neztrácejí naději. Například v městské knihovně v Blansku zaregistrovali v době covidu větší nárůst zájmu o zapůjčené knihy. Mezi nejběžnějšími čtenáři tu jsou důchodci, středoškoláci nebo ženy v produktivním věku.

Čtvrteční předávání cen Čtenář roku Jihomoravského kraje.
Čtenářka roku Jarmila Walterová z Brna miluje detektivky se šťastným koncem

„Roční členství v naší knihovně vyjde na sto korun za rok. V porovnání s koupením knihy v knihkupectví je to několikanásobně menší částka. V situaci, kdy se vše zdražuje, právě tohle naši čtenáři vítají. Navíc máme k zapůjčení spoustu knižních novinek, takže je opravdu z čeho vybírat. Nejvíce si lidé půjčují detektivky a známé české autory jako jsou Kateřina Tučková nebo Patrik Hartl. Předpokládáme, že díky situaci, která na trhu panuje, by mohl větší zájem pokračovat i v dalších letech. Pokud to takhle půjde dál, tak vyrovnáme ztráty z minulých let,“ sdělila Deníku vedoucí oddělení pro dospělé čtenáře z městské knihovny v Blansku Pavlína Gargošová.

Knihovnice navíc dodala, že během posledního roku sledují, že lidé opět tíhnou po zábavě ve společnosti. Nejvíc čtenářů přichází do knihovny kvůli osobnímu setkání s regionálními autory. Ta bývají ve většina případech úplně plná.

Výhled na Brno.
Brno srdcem kultury. Vysokoškoláci si pochvalují knihovny a kina

Městská knihovna v Břeclavi si počet registrovaných drží už několik let ve stejných číslech. Největší zastoupení čtenářů tu mají také důchodci a mladší děti. Právě na tyhle věkové skupiny se knihovna zaměřuje nejvíc. „Snažíme se jít lidem naproti co to jenom jde. Vnímáme úlohu knihovny v širším měřítku, takže pořádáme divadelní představení nebo setkávání občanů. Dětem dáváme příležitost zajít si k nám do knihovny, aby zjistily, jaký žánr je baví číst. Prvňáčci při první návštěvě dostávají průkazku k vypůjčení knih na půl roku zadarmo. Zvýhodněné členství nabízíme také důchodcům,“ vyjádřil se ředitel městské knihovny v Břeclavi Marek Uhlíř.

Velké brněnské knihovny jako je Mahenova nebo Moravská zemská vyrovnaly klesající počet čtenářů v období pandemie už v minulém roce. Nejčastěji k nim chodí vysokoškoláci. Moravská zemská knihovna kromě možnosti vypůjčení si odborné literatury pro ně pořádá tematicky laděné akce a přednášky. Ty chce nově rozšířit do povědomí i středoškolákům.

Knihovnice Věra Jelínková.
Rytířka z knihovny Jelínková: Honila zloděje a zachraňovala literární poklady

„O nové čtenáře nemáme nouzi. Získáváme je třeba pořádáním kulturních akcí. Hodně nám pomohlo navázání spolupráce s Masarykovou Univerzitou. Plánujeme se zaměřit taky na středoškoláky, a to třeba účastí na veletrhu středních škol Gaudeamus. Chceme, aby věděli, že tu nemáme jenom knížky. U nás se mohou také učit v týmových studovnách. V neposlední řadě mají přístup k několika desítkám online databázím,“ řekla tisková mluvčí Moravské zemské knihovny v Brně Anna Mrázová.

Fakt, že vysokoškoláci nechodí do knihoven jenom kvůli čtení, potvrzuje třeba student Mendelovy Univerzity David Smečka „Do Moravské zemské knihovny chodím rád, protože tu najdu velké množství knih v tištěné i digitální podobě. Často tam navštěvuji i studovnu, kde se můžu v klidu učit nebo pracovat společně na projektech s ostatními spolužáky,“ sdělil názor Smečka.