„Na sběrném dvoře jsme vyčlenili kóji, kterou jsme nazvali Druhá šance. Vše, co je funkční a si lidé myslí, že by ještě jiní mohli upotřebit a užít, sem po poradě s obsluhou dvora uloží. Mohou to být knížky, dětská jízdní kola, koloběžky, nábytek, nebo třeba příbory či talíře,“ přiblížil místostarosta města Bořivoj Švásta.

Cílem je postupovat podle zásad trvale udržitelného rozvoje. „Obce, ve kterých svážíme odpad, už postupně na zavedení ReUse center připravujeme. V podstatě se jedná o vyčleněná místa na sběrných dvorech, ať už buňky nebo kóje, kde by lidé mohli shromáždit věci, které je jim líto vyhodit. Tím, že je postoupí dál, prodlouží dané věci životnost, a sníží tak množství odpadu,“ vysvětlila ředitelka společnosti Hantály Jana Krutáková.

Obce pak například jednou za čtvrt nebo půl roku uspořádají výprodej těchto odložených věcí za zcela symbolické ceny. Třeba patnáct či dvacet korun. „Výtěžek z prodeje potom zůstane jim. Za vybrané peníze mohou například nakoupit sazenice na obecní záhony a podobně,“ uvedla na příkladu Krutáková.

Jak zdůraznila, ve většině obcí již podobný systém funguje. „Není však zavedený v provozních řádech dvorů. Vzhledem k tomu, že se již objevila výzva z operačního programu životního prostředí o předcházení vzniku odpadů, je rozumné toto uvést do provozu jako společný projekt obcí,“ zdůvodnila ředitelka.

Co by zřejmě pod ReUse centra nespadalo, by bylo elektro. „I kdyby šlo o funkční věci, je nebezpečí, že by například mohlo dojít ke zkratu. Ovšem například v Brně mají i toto ošetřené. Lidé mohou odkládat na sběrné dvory i elektro. To však musí projít kontrolou elektrodílny, která rozhodne, zda je skutečně nezávadné,“ nastínila Krutáková.

Ideu vítá například i Jana Koldová z Břeclavi. „Podle mě je to skvělá myšlenka. Sama mám doma řadu věcí, které nepoužívám, a o kterých si myslím, že by se někomu mohly hodit. Jen mi připadá, že hodně lidí o toto nemá zájem. Občas něco nabídnu na bazárku zdarma, často se ani o to někdo nepřihlásí. Takto by ale na sběrný dvůr šli cíleně jen ti, kteří by měli zájem. Líbí se mi i myšlenka, že by byly dané věci k dispozici za symbolickou cenu. Lidé by pak mohli třeba hlasovat, na co výtěžek použít. Jestli nakoupit květináče s kytkami, opravit dětské hřiště nebo jednou za rok vysadit slavnostně strom,“ zamyslela se Koldová.

Na podobném principu ostatně funguje i Jihomoravská komunitní nadace Zlaty Maděřičové z Moravské Nové Vsi. „Konečně někdo začne ReUse centra budovat. Lidé si myslí, že jsou přírodě nadřazení a nepotřebují ji. Myslí si, že čistý vzduch a vodu si mohou koupit stejně tak, jako luxusní auto, což je pochopitelně naprostý nesmysl,“ okomentovala ředitelka nadace Maděřičová.

Jihomoravská komunitní nadace se o udržitelný rozvoj snažíme neustále. „Máme partnery, kteří nám v tom pomáhají. Například břeclavské studio Ascot Design. Naposledy nám dali za odvoz k dispozici dva přívěsné vozíky plné neprodejných dlaždic a obkladaček. My jako nadace jsme je pak dokázali za příznivou cenu prodat lidem, kteří by si je jinak dovolit nemohli. Kdyby nám studio dlaždice nedalo, muselo by je vyhodit na sběrný dvůr. Takto se zužitkovaly dál, a ještě jsme na provoz nadace získali deset tisíc korun z prodeje. Pro nás jsou totiž odpady zdroje rozvoje komunity,“ vysvětlila Maděřičová.

Stejným způsobem na sebe vydělává i konference Živý folklor, kterou Maděřičová pořádá. „Botanické zahradnictví Holzbecher z Lelekovic nám zavolá, že má k dispozici květiny, které by jinak už vyhodilo do kompostu. My si je odvezeme, prodáme a z prodeje pak zaplatíme právě tuto konferenci,“ řekla.

ReUse centra
- Centra by byla součástí sběrných dvorů. Do speciálních kójí by zde lidé ukládali funkční věci,které nepotřebují, aby je jiní mohli využít dál
- Druhá šance funguje již dva roky například v Hustopečích