Informaci potvrdil dolnodunajovický starosta Vít Záboj. „Nejprve kočka poškrábala dítě. Krátce nato uhynula,“ sdělil starosta.

Nejedná se ale o nákazu, kterou by bylo nutné hlásit na veterinu. „Informaci jsme zveřejnili proto, abychom obyvatele upozornili na výskyt nemoci, proti které je jedinou spolehlivou ochranou očkování,“ zdůvodnil Záboj.

Panleukopenie (kočičí mor)
• Panleukopenie je silně nakažlivé onemocnění koček. Protože jde o nemoc často smrtelnou, říká se jí také kočičí mor.
• Původcem panleukopenie je parvovirus.
• Podle odborníků jde o často se vyskytující onemocnění, protože však není povinnost nákazu hlásit na veterině, počty nemocných koček není snadné stanovit.
• Nejčastěji postihuje panleukopenie kočky, které žijí venku a nejsou očkované. Náchylná jsou také koťata.
• Virus se u koček projevuje častými průjmy, zvracením, nechutenstvím. Kočky jsou apatické, často se dívají do jednoho místa, mívají naježenou srst a nejsou schopné se napít.
•  Onemocnění je z více než devadesáti procent smrtelné.
• Přenos na člověka či jiná domácí zvířata je vyloučený.

Zveřejnění zprávy je podle zakladatelky a předsedkyně hodonínské organizace SOS kočky Nadi Tomalové v případě výskytu kočičího moru velice důležité. „Když se totiž nemoc objeví, šíří se podobně jako jakákoli kapénková infekce, tedy velice rychle,“ podotkla Tomalová.

Připomněla, že nemoc se projevuje především v létě, kdy se rodí nejvíc koťat. „Vyskytuje se hlavně u koček, které žijí venku, nebo u těch, které nejsou naočkované. Její následky jsou většinou fatální, úmrtnost je více než devadesátiprocentní. Koťata, která se k nám dostanou, proto očkujeme poprvé už ve čtyřech týdnech věku,“ zdůvodnila Tomalová.

Choroba má řadu příznaků, podle kterých ji mohou lidé odhalit. „Kočka je apatická, laicky řečeno působí, jako kdyby byla psychicky mimo. Nereaguje na podněty, dívá se do neurčita a její srst vypadá, jako by byla naježená,“ vyjmenoval znojemský veterinář Jiří Beneš.

Časté je podle zkušeností chovatelky Tomalové také zvracení a průjem. „Kočky jsou během pár dní zcela dehydrované. Nemoc je natolik ovlivní, že sice sedí u vody, ale nejsou schopné se jí napít. Jen se do ní dívají,“ přiblížila zakladatelka organizace SOS kočky.

Právě pravidelné očkování v termínu je proti kočičímu moru jedinou ochranou i podle zvěrolékaře Beneše. „Kočku je třeba nechat naočkovat už v osmi týdnech. Následně znova za měsíc a potom každý rok přibližně v tutéž dobu,“ doporučil odborník.

Původcem tohoto onemocnění je parvovirus. Nemoci se proto říká i parvoviróza koček. „Virus často napadá také kočky s podlomenou imunitou, nebo osiřelá koťata, která se už od narození musela vypořádávat s absencí matky. Chybí jim takzvaná kolostrální imunita, kterou by za normální situace získaly z mateřského mléka,“ vysvětlil Beneš.

Z domácích zvířat se podle informací z webových stránek zverolekarka.com zvěrolékařky Terezy Ježkové tímto onemocněním může nakazit jedině kočka.

Přestože jde podle odborníků o často se vyskytující chorobu, řada chovatelů o ní neslyšela. „Ani nevím, že kočičí mor existuje. Kočky máme doma dvě, roční. Očkovat jsme je nechali už jako koťata. Od kastrace obou jsme ale u veterináře nebyli,“ zmínil například Michal Reich z Adamova na Blanensku.