Dlouhá ulice u sokolovny v Moravské Nové Vsi je v sobotu večer osázená auty z obou stran. Sál totiž hostí adventní koncert domácího folklorního souboru Jatelinka a jeho hostů. Venku mrzne až praští, už už spěchám do tepla.

„Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám, nejprv panu hospodáři potom všem dítkám. Zdaleka se béřeme, novinu vám neseme, o tom co se přihodilo v městě Betlémě," zpívá dětský sbor v lidových krojích, když vcházím. Očekávání se potvrzují, je plno.

Před červenou oponou posetou zlatými hvězdami a létavicí se dítka ve vlňácích střídají s různými pásmy. Doprovází je cimbálová muzika. Nechybí ani hrané vstupy.

Pasáčkova chvíle

Kouzlo živého vystoupení přichází záhy. Malý pasáček v kožichu práská bičem do podlahy a troubením na kozí roh svolává další zpěváčky. Jakmile se však dostane k mikrofonu, zarazí se a text mu v záři světel vypadne z hlavy.

Muzikanti a starší kamarádi ze souboru ho v tom ale nenechají. Slova mu připomenou a další hromadný výstup může pokračovat. „Dej Bůh štěstí tomu domu, my zpíváme, víme komu, malému děťátku, Kristu Jezulátku, dnes v Betlémě narozenému," pokračují společně zlínské folklorní soubory Vonica a Malá Vonica.

V zaplněném sále, kde sedí kolem tří set lidí, voní výstava adventních věnců. K zhlédnutí je i přehlídka výtvorů tradičních ručních prací, vánočních svícnů a fotografií z úspěšného kalendáře Odcházející krása.

Jedna z dívek, které na pódiu zpívají ve vlňácích a šátcích, je i Michaela Blažková. Právě ona letos přišla s nápadem zachytit vytrácející se krásu lidových oděvů na vesnici a vtisknout ji do výjimečného kalendáře. Ten zdobí dvanáct pamětnic v běžných i slavnostních krojích. „Adventní koncert pořádáme letos s Jatelinkou podruhé. Lidé si akci oblíbili, příští rok se tak určitě sejdeme znovu," usmívá se dívka.

Vánoční atmosféra

Na pódium se chystá drobotina z Jatelinečky. Rodiče s foťáky a kamerami tak míří do předních řad. Jedním z nich je i Aleš Hrabal. „Mám z večera velkou radost, za chvíli bude na pódiu i naše osmiletá dcera. Není to pro mě ale žádná povinná vánoční besídka. Na koncert jsem se těšil už dlouho. Navodí vám tu pravou vánoční atmosféru," pochvaluje si koncert a soustředí se na pódium.

Za chvíli se na sebe s dcerou smějí. A úsměvy nechybí ani všem ostatním rodičům a prarodičům, kteří sokolovnu naplnili. Z hřejivé atmosféry se mi tak do nehostinného mrazu vůbec nechce.

Asi po dvou hodinách koncert končí a lidé se pomalu rozchází zpět do svých domovů. Úsměvy jim ale nemizí, ba naopak. Největší radost bez náznaku starostí mají děti. Už za dva týdny to přijde. A koledy zase zazní.

PETR VLASÁK