„Toto je už moje desáté kolo. Od roku devadesát dva, kdy jsem začal učit v Břeclavi, mi jich už devět ukradli,“ říká Chlumecký. Nejdéle mu prý vydrželo právě poslední kolo. To mi ukradli loni v červenci, krátce poté, co mi vyhořel celý byt.

„Nejvíc kol mi ukradli, když jsem bydlel na sídlišti Na Valtické. To bylo hrozné. Další u stadionu, ve městě, u hotelu, kde na něj viděly kamery, ale zrovna v tu chvilku někdo náhodou měnil kazetu,“ vyjmenovává osudová místa učitel.

Jak řekl, jednou mu stačili ukrást kolo v rekordním čase. Za minutu. „To jsem ještě viděl, jak s ním ten zloděj ujíždí, ale už jsem ho nedohnal,“ vzpomíná teď už s úsměvem na tváři. Jeden ze svých bicyklů dokonce prý vídá jezdit po Břeclavi. „Párkrát jsem si chtěl na jeho nového vlastníka počkat, ale nikdy nepřišel. A vzít mu ho jen tak, to bych neudělal,“ říká.

Nejdražší kolo, o které kvůli obratným a rychlým zlodějům přišel, ho stálo asi dvanáct tisíc. „Poslední čtyři kola jsem koupil za deset až dvanáct tisíc. To už mě opravdu mrzelo,“ vypočítává Chlumecký.

Jednou ho podle jeho slov dokonce zastavili policisté, že ukradl své vlastní kolo. „To ráno mi ho někdo čmajzl, tak jsem si půjčil od kamaráda, který má úplně stejné. Když jsem ho pak zaparkoval u stadionu, tak když jsem k němu přišel zpátky, stála tam hlídka s tím, že jsem přesně takové kolo nahlásil jako ukradené,“ směje se učitel.

Jeho svěřenci se prý dokonce sází, jak dlouho mu každé nové kolo vydrží.