„Na mnoha místech v republice je nyní aktivita komárů vysoká až mimořádná. Svědčí jim vzdušná vlhkost nad čtyřicet procent. Po deštích také vznikla vhodná stanoviště pro jejich larvy. Ty žijí ve vlhkém prostředí nebo přímo ve stojaté vodě,“ upozornila Monika Hrubalová z tiskového oddělení Českého hydrometeorologického ústavu.
Před neodbytným hmyzem by se měli mít na pozoru především obyvatelé a návštěvníci lesů v okolí řeky Moravy na Břeclavsku a Hodonínsku a také kolem Dyje na Znojemsku. Kromě těchto tradičních míst vylétají mračna komárů ale i z tůní kolem Svratky na Brněnsku nebo z domácích jezírek.
„O víkendu jsme si s dětmi postavili stan na zahradě a večer rozdělali oheň. Takový útok komárů jsme ale nečekali. Utíkali jsme do bezpečí domova a zavřeli všechna okna. Nezabíral ani repelent,“ potvrdil Marek Mareš z brněnského Jundrova.
Invazi komárů očekávali po vydatných deštích už před několika dny i pracovníci Krajské hygienické stanice v Brně. Situaci potvrdil v pondělí Deníku Rovnost její pracovník Oldřich Šebesta.
„Největšímu náporu komárů nyní čelí lidé v blízkosti řeky Moravy u Tvrdonic na Břeclavsku. Při posledním monitoringu jsme tam napočítali v instalovaných pastích přes tisíc komářích samiček. To je paradoxně mnohonásobně víc, než v tradičním komářím ráji v Kančí oboře na Soutoku u Lanžhota. Tam jich bylo jen kolem stovky,“ uvedl Šebesta.
Mapový výskyt komárů.
Do terénu se odborníci na komáry vydají v úterý, a provedou nový monitoring jejich výskytu. Podle předběžných odhadů ale podle Šebesty zatím plošná komáří kalamita nehrozí. Vyskytují se zatím jen v oblíbených lokalitách. „Například v oblasti Soutoku při nedávných umělých záplavách se voda rychle vsákla do vyschlé půdy, nevznikly tůně a komáři se nerozmnožili. To se ale po deštivých dnech může otočit,“ vysvětlil Šebesta.
Ve prospěch lidí hraje podle něj i dlouhodobé sucho, v jehož důsledku rychle vysychají tůně po dešti. Také hladiny řek jsou nízké. Mnohdy si ale komáří rojení způsobí lidé sami. „Po dobu deštivých dnů, lidé zahrádky nezalévali, voda v nich stála a nyní se z ní líhnou larvy. Lidé si komáry pěstují rovnou pod okny,“ upozornil Šebesta. Doporučil larvy vybrat sítem nebo vodu s nimi vylít.
Právě z takzvaných domácích komárů se asi před třemi lety objevila v Česku i obávaná západonilská horečka. Jedna žena na virové onemocnění přenášené komáry zemřela. „Na její zahradě bylo nalezeno v barelech plno komářích larev,“ podotkl Šebesta.
Prvenství mezi nejvíce sužovanými oblastmi jižní Moravy komáry patří tradičně soutoku Dyje s Moravou u Kančí obory na Břeclavsku. Následuje Hodonínsko s lokalitou u Veselí nad Moravou a Moravského Písku. V době plošných záplav se pak daří komárům také v okolí Židlochovic na Brněnsku.