Důvodem likvidace stromů, z nichž některé byly zdravé, jiné pak ve špatné kondici, je rekonstrukce nevyhovující protipovodňové zídky z kovových larsenů. Tu má Povodí Moravy naplánovanou na příští rok.

„Bydlím na druhé straně řeky. V sobotu jsem viděl, jak tady stromy jeden za druhým padají k zemi. Šel jsem se sem podívat, ale byla tu jen nějaká četa, jejímž úkolem bylo stromy skácet. Úplně jsem se zhrozil. Břeclav nemá téměř žádné dominanty, jednou z nich byly právě smuteční vrby na Komenského nábřeží. A už i ty jsou pryč,“ řekl redaktorce Deníku Rovnost v úterý přímo na místě Břeclavan Vít Jonáš.

Svoje znechucení vyvěsil v podobě příspěvku v několika veřejných skupinách na sociální síti Facebook. Rázem se k němu objevily desítky rozlícených komentářů. Těmi Břeclavané nešetřili ani na oficiálních stránkách města na téže platformě. „Povodí by mělo vyhrabat z řeky písek a bahno, a nebyla by potřeba žádná zídka a stromy by pro nás mohly dál vyrábět kyslík,“ zareagovala kupříkladu Jarmila Pochylá.

Rozbouřené vášně se snaží uklidnit starosta města Svatopluk Pěček. „Odbor životního prostředí radnice vydal povolení ke kácení, ale stanovil si podmínku. A to je nová výsadba stromů po provedení rekonstrukce,“ oznámil.

Podle vodohospodářů je pokácení stromů nezbytné. „Bez jejich odstranění by nebylo možné protipovodňovou ochranu Břeclavi dokončit," podotkl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Polovinu z těchto stromů vodohospodáři dle moderních postupů při ochraně životního prostředí využijí na vytvoření broukovišť v Podivíně. Na místo vykácených stromů vysadí zejména vrby a duby.

Kácení vrb, jírovců a lip se dotklo také břeclavského zastupitele a ekologa Filipa Šálka. „Je mi z toho hodně smutno. Na druhou stranu se jedná o pozemek ve správě Povodí Moravy, který spadá pod ministerstvo zemědělství. Povodí je zároveň investorem výstavby nové protipovodňové zídky, která má mít podobný charakter jako zídka na Smetanově nábřeží. Klidně příští rok může přijít velká voda, ale také dalších sto let nic přijít nemusí. Ti, co však za to mají zodpovědnost, musí respektovat a řídit se zákony, normami a výpočty, které vedly k návrhu nové zídky. I kdy je však v trase stávajících stromů," zareagoval Šálek s tím, že zhruba polovina stromů už měla nejlepší roky za sebou.

Zmínil, že původně nemělo Povodí Moravy zájem pod novou zídku umístit novou výsadbu. „Dokonce ani vedení města to nemělo zájem řešit, což mi dokonce sdělil nejmenovaný úředník města a požádal mě, zda bych se nepokusil náhradní výsadbu pod novou zídku prosadit. Několikrát jsem to řešil a projednával s pověřenými lidmi z kraje i města. Povodí Moravy slíbilo, že pokud to bude stanoveno přímo v rozhodnutí, tak návrh nové výsadby nebudou rozporovat. Navrhl jsem pod zídku vysadit nově smuteční vrby v kombinaci s duby. Vrba je krátkověká dřevina a dub dlouhověká a když odumřou vrby a než opět vyrostou nové, tak zde vždy budou aspoň duby, které budou vytvářet zelenou kulisu. Nestane se tak, že by z ničeho nic bylo nábřeží bez stromů," pokračoval zastupitel.

Nová protipovodňová zeď je první etapou rekonstrukce Komenského nábřeží. „Akci chystáme asi tři roky. Silnice, která tudy vede, je velice vytížená a ve špatném stavu. Kořenový systém starých stromů zase způsobuje její zvlnění. Stejně zle je na tom i šedesát let stará kanalizace, která se dokonce několikrát propadla. Měli jsme několik schůzek, společnost Vodovody a kanalizace Břeclav začala projektovat opravu kanalizace a my vozovku, chodníky a veřejné osvětlení. Čekali jsme jen na Povodí Moravy. Nedávno jsem dostal dopis, že jim schválili dotaci, a že v roce 2022 určitě zeď postaví,“ přiblížil Pěček.

Mnozí Břeclavané slibům o náhradní výsadbě příliš nevěří. Patří k nim i Jonáš. „Jsem patriot, žiji tu čtyřiapadesát let. Kácení stromů je hodně citlivým tématem. K železničním mostům Vídeňáku a Bratislaváku vedly aleje akátů. Ty sadil ještě můj dědeček ve třicátých letech minulého století. Byly to krásné stromy, které dávaly stín po obou stranách řeky. Pak vznikla cyklostezka, stromy se vykácely a dosud žádné náhradní nepřibyly. A je to už řadu let. Stejně tak je tomu u Památníku svornosti na protějším Smetanově nábřeží, kde nechalo město pokácet velké smrky. Totéž pak v Žerotínově ulici, kde padl jeden z nejstarších stromů ve městě,“ vyjmenoval na příkladech Břeclavan.

Ne všichni však jeho názor sdílejí. Třeba Jiřina Kočrhanová je přesvědčená, že Povodí Moravy splní, co slíbilo. „Je to smutný pohled, ano. Když jsme tudy v sobotu šly s vnučkou Katuškou, tak říkala, že ty stromečky pláčou. Vysvětlovala jsem jí, že je nutné, aby je páni pokáceli. Že tady postaví stěnu, která nás ochrání proti velké vodě. Kdyby nemuseli, určitě by je nekáceli. Věřím, že sem stromy opět nasadí tak, jak přislíbili. Buďme důvěřiví,“ řekla v úterý ráno u autobusové zastávky na Komenského nábřeží.

Přitakával jí opodál stojící Roman Netopilík. „Vypadá to teď hrozně, hned jsme si toho všimli. Ale tak snad se tady opravdu zase stromy zazelenají. To poznáme za pár let,“ zmínil smířlivě.

Přípravné práce na stavbě nové zídky vezmou vodohospodářům v úseku dlouhém asi šest set metrů zhruba půl roku. „Budou spočívat v rekonstrukci stávající protipovodňové zdi v délce 133 metrů, na kterou naváže stavba zcela nové protipovodňové zdi v délce 377 metrů," přiblížil mluvčí státního podniku Petr Chmelař.

Současný stav opatření v oblasti Komenského nábřeží nezajišťuje potřebnou ochranu a v době povodňových průtoků by tam mohlo docházet k rozlití vody mimo koryto vodního toku. Předpokládané náklady jsou deset milionů korun.

V roce 2019 dokončilo Povodí Moravy stavbu protipovodňových opatření Břeclavi. „Aby byla protipovodňová ochrana obyvatel města kompletní, je třeba dokončit protipovodňová opatření na Komenského nábřeží," doplnil Chmelař.