Posílení sousedských vztahů. To byl hlavní účel středečního setkání ministrů pro evropské záležitosti Jana Kohouta za českou stranu a Michaela Spindeleggera zastupujícího naše jižní sousedy. Setkali se v Mikulově. Na pořadu jednání byly i méně populární témata, na které mají oba státy rozdílné názory. Třeba jaderná elektrárna Temelín. Příjemnější byl podpis memoranda o vytvoření konference historiků, která bude zkoumat kulturní dějiny obou států.

„To je věc, která se za dvacet let nepodařila rozběhnout. Jsem proto rád, že se to letos, při oslavách dvaceti let od pádu železné opony povedlo,“ zdůraznil ministr zahraničí České republiky Jan Kohout.

Jak poukázal jeho protějšek, sousedící státy mají společnou minulost i budoucnost v Evropské unii. „Máme poněkud odlišné názory na Temelín nebo nedostatek pracovních míst v České republice. Jednání však probíhala v atmosféře, která byla příkladná, jak je to mezi Českou republikou a Rakouskem zvykem,“ pochvaloval si rakouský spolkový ministr pro evropské a mezinárodní záležitosti Michael Spindelegger.

Ministři na mikulovském zámku svými podpisy stvrdili vznik osmičlenné komise akademiků; za každou stranu budou jmenováni čtyři. „Předpokládáme, že jejich jména budeme znát do konce tohoto roku a začnou pracovat začátkem příštího roku. Státy přitom nebudou přímo vstupovat do jejich práce,“ vysvětlil český ministr zahraničí.

K bodům, kterým se budou historici věnovat, patří také Benešovy dekrety. Ty jsou jedním ze sporných témat obou států. „Vědomě jsme se zaměřili, aby se tato komise zabývala větším rámcem, nejen touto jedinou událostí. Kromě Benešových dekretů to budou i události roku 1968. Na obou stranách tehdy došlo k mnoha věcem, které by měly být ujasněny,“ poznamenal Spindelegger.

Dalším výstupem středečního jednání ministrů zahraničních věcí byla dohoda o dalším působení českého diplomata – konzulárního pracovníka – v rakouské Podgorici.

„Dohodli jsme se na tom, že sjednáme bilaterální úmluvu, která pomůže tomu, aby konzulární problémy našich a rakouských občanů byly řešeny z jednoho místa,“ vylíčil Kohout, který se svým protějškem navštívil i Centrum policejní spolupráce v Drasenhofenu, kde na jednom místě úspěšně funguje princip spolupráce policistů z obou stran hranice.

Žhavým tématem, do něhož se zapojil také jihomoravský hejtman Michal Hašek, bylo pro ministry rozšíření silnice R52 z Pohořelic do Mikulova. Hašek uklidňoval, že na české straně vše směřuje k zahájení a přípravě stavby.

„Věříme, že by v nejbližších týdnech či měsících mohlo padnout konečné rozhodnutí, abychom mohli začít s výstavbou této důležité dopravní tepny,“ zdůraznil hejtman. Ovšem před vládou, která tuto variantu spojení Brna s Vídní podporuje, je ještě oříšek v podobě závěru Nejvyššího kontrolního úřadu. „Ten měl především kontrolovat financování této varianty, která by měla vést přes Mikulov. Se závěry, ke kterým dospěl, se ministerstvo dopravy ani vláda ne zcela identifikovala. Proto tento dokument prošetří parlamentní komise,“ poznamenal ministr Kohout